Usporiadatelia Rock for People získali Placebo, SKA-P, Bloc Party, Gogol Bordello a Freestylers

 

Nebývalý zájem provází rovněž každý tuzemský koncert amerického hudebně-vizuálního cirkusu Gogol Bordello. Čtveřice Bloc Party se svou poslední, třetí deskou Intimacy posunula od indie-rocku k syntetičtějšímu zvuku – přesto zůstává lídrem „nové vlny s novým obsahem“. Řadou remixérů vyhledávaní Freestylers pak potěší tu část návštěvníků vyhledávající zábavu a tanec bez ohledu na čistotu stylu a originalitu. Mezi 4. a 6. červencem dále na letišti v Hradci Králové vystoupí melocoreoví Ignite, punkoví drsňáci THE BOUNCING SOULS nebo skate-punkové legendy Mucky Pup. Další programové i organizační novinky budou průběžně zveřejňovány na www.rockforpeople.cz. Partnery letního Rock for People jsou Česká spořitelna a T-Mobile pod značkou t-music.

 

„Z česko-slovenských kapel můžeme potvrdit Visací zámek, Horkýže slíže, Sto zvířat, Wohnout, Divokýho Billa, Tleskač, Skyline nebo Vypsanou fixu. Další zvučná jména zveřejníme v druhé polovině března a počátkem dubna. A budou stát za to – vždyť letos slavíme kulaté výročí,“ láká dramaturg Rock for People, Petr Fořt z pořadatelské společnosti Ameba. Michal Thomes dodává: „Letošní výběr potvrzuje širší záběr. Tři dny se rozhodně nebudou nudit příznivci ska, emo, tvrdší muziky ani etnické hudby.“ Na festivalu letos vystoupí rekordní počet formací ze zahraničí, RfP nabídne největší koncentraci předních českých skupin a významně podpoří doprovodný program.

 

Závdavek pro fanoušky české hudební scény je připraven na tuto sobotu 28. února od 17.00 do KD Střelnice v Hradci Králové. Pod hlavičkou Zimního Rock for People zde vystoupí Chinaski s již novým, právoplatným členem kapely, bubeníkem Otou Petřinou, Vypsaná fixa, Sunshine, Southpaw a Fake Tapes. Vstupné je 240,- Kč (+ poplatek předprodeje v sítích Ticketstream a Ticketportal) a 290,- na místě. Na Zimním RfP bude také poslední možnost koupit lístky na letní festival za zaváděcí cenu 900,- Kč. Od 1. března budou v předprodejích za cenu 1 050,- Kč.

Poslední dobou je takovým nepsaným pravidlem, že každé tři roky nadělí trio Placebo početným davům fanoušků novu desku. Hádejte: Vychází to na rok 2009? Ano! A Brian Molko, Stefan Olsdal a Steve Forrest vystřídavší bubeníka Stevea Hewitta jsou pod dohledem producenta Davida Bottrill (produkoval nahrávky Tools, Silverchair nebo dEUS) v posledních fázích produkce nového alba. Na pultech by se měla nahrávka s názvem Battle for the Sun objevit v červnu (v Evropě pod hlavičkou legendárního labelu Play It Again Sam), takže v Hradci Králové bude jedna z  prvních živých světových premiér skladeb. Není pochyb, že Placebo šestou řadovou deskou významně rozšíří svou dosavadní bilanci 10 milionů prodaných nosičů za dvanáct let své existence. A můžeme rovněž očekávat – podobně jako u předchozí desky Meds – útok na čela hitparád nejprodávanějších alb v mnoha evropských zemích. Podaří se Placebo v České republice rozmetat hegemonii Lucky Vondráčkové?

 

Jedenáct tisíc lidí v Tesla Areně, kam SKA-P zavítali v únoru letošního roku, je nejlepším doložením obliby, jíž se tito divocí Španělé těší u českého publika. Když už to vypadalo, že jejích řízný ska-punk bude znít jen prostřednictvím postulátů jako No Relax nebo The Locos, SKA-P se ozvali s novou deskou Lágrimas y Gozos (2008) a vytáhli dobývat světové koncertní haly. To, jestli se bodří muzikanti s kreacemi na temenech hlásí k anarchismu, je spíše mediální omáčka. Podstatná je přímočarost jejich hudby, otevřená mysl a nebývalá komunikativnost s publikem. Pro pravidelné návštěvníky Rock for People je zbytečné cokoliv dodávat: v roce 2004 rozpumpovali publikum tehdy ještě ve starém areálu v Českém Brodě. Ameba Production následně s velkým úspěchem přivezla i všechny boční projekty členů SKA-P.

 

Jsou čtyři, ale při poslechu jejich poslední desky Intimacy máte pocit, že to musí být aspoň dvojnásobek. To proto, že se tito sympaťáci od původního syrového post-punkového zvuku desky Silent Alarm (2005) dostali přes nahrávku A Weekend in the City (2007) k syntetičtější architektuře posledního alba. Vypadají jako produkt korektního multi-kulti (zpěvák a kytarista Kele Okereke je Afro-Angličanem, bubeník Matt Tong nezapře asijské kořeny a kytarista Russell Lissack je ztělesněním ideálů veškeré emo-mládeže), ale první singly jako Banquet, Helicopter, So Here We Are, Like Eating Glass nebo Flux každého přesvědčí, že tito mladí pánové to myslí s hledáním nových, progresivních cest v hudbě vážně. Nazývejte jejich muziku new wave, nu-rave, post-punk nebo indie rock – dostane se vám mnohé z atmosféry britských kytarovek počátku 80. let, převyprávěné suverénním jazykem eklektických muzikantů. A jazykem velmi břitkým: oproti mnoha jiným podobně laděným kapelám se vyplatí Bloc Party pozorně naslouchat!

 

Tenhle hudebně-taneční kabaret je jedním z mnoha výplodů newyorského „tavicího kotlíku“. V mnohačetné formaci se potkávají vlivy ukrajinské, cikánské, balkánské, jidiš a mnoha dalších hudeb světa, které panáčkové pod vedením chrabrého Eugena Hütze napěchovávají do ryčného punkového obalu a vykopávají do dychtivého a vděčného publika. Ne náhodou je jedním z nejčastějších slov v kouzelné Hützově angličtině „pááártýýý“. Letos tomu bude rovných deset let, co se Gogol Bordello vydali brázdit svět a vyviklávat vžité představy o „nejdivočejších koncertech“ jiných kapel. Do Česka zajíždějí v podstatě každý rok – jen Rock for People na ně neměl v posední době štěstí: to když dal Hütz přednost Madonně a její show. Každopádně se můžete těšit na šlágry z jejich posledního alba Super Taranta i již zlidovělé ryčné balady z první desky Voi-la Intruder. Zapamatovatelné melodie, neutuchající tanečky a kapka té revolty – ideální kombinace pro letní hudební festival!

 

Bývají označováni jako králové „zlomených beatů“ a sami si říkají breakbeatoví bandité; název totiž zakládající dvojice Matt Cantor a Aston Harvey prachsprostě zcizila kapele, jejíž desku vysamplovala jako první - The Freestylers. Formace s často napodobovaným rukopisem, ve kterém se nenásilně prolínají breakbeat, hip hop, drum`n`bass, elektro, dancehall, house a další, spolu vystupuje od roku 1996, a to v proměnlivém počtu. Občas rozhoupe našlapaný klub jako dvojice DJ´s, jindy si střihne fantastický beatový koncert v sextetu s MC SirRealem. Rozhodně se těšte na sofistikovanou práci se samplery a dalšími hejblátky, již znalci ocení a laici se budou královsky bavit – pod tvůrčí rukou Freestylers totiž vznikají rozkošné deriváty často kreaturních disco-hitů z 80. let. Mimochodem: Freestylers jste mohli v minulosti zaznamenat pod roztomilým aliasem Raw As F**k.

 

Na konci listopadu 2003 praskala pražská Brumlovka, čekající na hardcoreové světlice Suicidal Tendencies a Madball, ve švech. Vrchol zapařeného večera se však dostavil o něco dříve – s vystoupením kalifornských Ignite, kteří v té době fungovali rovných deset let. Publikum strhli svým nekompromisním, rychlým a dravým old-schoolem, do nějž už tehdy vsypávali cukrové notičky a niterné emoce. U zrodu Ignite stál zpěvák maďarského původu Zoli Teglas, který je zároveň i nejvýraznější (rozuměj: nejatletičtější s nejvydařenějším piercingem) postavou kapely se skutečně nezaměnitelným vokálem. Svůj debut vydali pod názvem Call On My Brothers (1995). O rok později následoval titul s názvem Past Our Means. Po čtyřleté albové pauze vyšla v roce 2000 deska A Place Called Home. Od té doby vybrousili svůj melodický hard core, zkráceně melocore, k dokonalosti, důkazem čehož je zatím poslední a velmi vstřícně přijetá deska Our Darkest Days. V roce jejího vydání (2006) se stavili i v Praze.

 

Za své povýšení na úroveň punkových gigantů typu NOFX vděčí chlapíci z Bouncing Souls jinými ikonám – Bad Religion. Tedy konkrétně Brettu Gurewitzovi, který je skoro po deseti letech neúnavného koncertování po amerických klubech a dvou deskách dostal k labelu Epitaph. A to znamenalo razantní skok do velkého hudebního světa, včetně ceněného splitka s Anti-flag. Punk v jejich podání umí naprosto spolehlivě dostat do varu punkery, příznivce HC anebo třeba motorkáře s Motorhëad na tričku. Po dvaceti letech hraní totiž Bouncing Souls nejsou žádní zelenáči a třeba jejich vlajková True Believers stačila v některých hospodách zlidovět stejně jako největší hity starých Tří sester. Ale pozor! Protože kapela vyrostla stejně jako třeba Bruce Springsteen v New Jersey, nemůžeme dát ruku do ohně za to, že na návštěvníky Rock for People nevytáhnou nějaký ten country cajdák…

 

Hippies Hate Water. Tahle srandička z roku 1991, která svého času udávala rytmus i začínajícímu pražskému Radiu 1, přes noc doslova katapultovala Mucky Pup do centra zájmu skate-punkové scény. Jejich koncerty však měly k rozjuchané atmosféře zmíněného hitu daleko: velice neučesaný, úderný zvuk byl proložen téměř Biafrovskou deklamací, což se velice zamlouvalo ortodoxním HC kids vrhající se střemhlav z pódia. Díky této pověsti vyprodali Mucky Pup v roce 1993 pražský KD Eden a následně i klub Bunkr. V roce 1996, po nevýrazném albu Five Guys In A Really Hot Garage, se skupina rozpadla. Její členové pak pracovali jako manažeři na tour formací jako Bloodhound Gang, Monster Magnet nebo Genitortures. Letos v létě se Mucky Pup dala znovu dohromady a na hradecké letišti si s četnými posluchači jistě ráda zavzpomíná na staré dobré časy.