V jednom z rozhovorů se Tim Burton zmínil, že jsou mu jeho animované filmy bližší, protože jsou jistým způsobem osobnější díky tomu, že v případě hraného filmu nemůže přesně ztvárnit to, co chce. Pokud tím nejosobnějším Burtonovým filmem má být tedy Mrtvá nevěsta, navíc natočená jen několik let poté, co vytvořil svůj flashový internetový projekt World os Stainboy, chce to jeho nejnovější počin podrobit důkladnější analýze.

FILM: Mrtvá nevěsta Tima Burtona, přes kult, který se vytvořil kolem Nightmare Before Chritmas, nebyla na Slovensku bohužel v kinech uvedena, o to podrobněji se ji musíme věnovat v části věnované popisu děje u filmu a jeho jindy krátkému zhodnocení. Hned na rovinu říkám, že Mrtvá nevěsta nedosahuje vůbec kvalit Nightmare before Christmas, která bude uvedena na náš trh za měsíc pod názvem Ukradené Vánoce, už proto, že ono pohrávání s žánrem v závěru už tak dobře nefunguje. Některé postavy a místa kolem nejsou už tak prokreslena a narážek a různých jiných významů, patrných po dalším a dalším zhlédnutí, není tentokrát tolik.
Mrtvá nevěsta – nejblíže Střihorukému Edwardovi Pokud má Mrtvá nevěsta k nějakému Timovému filmu blízko, je to bezpochyby Střihoruký Edward, hlavně proto, že se v podstatě jedná o pohádku, kde člověk fandí vyvrhelovi, a také proto, že architektura obou filmů je krásně viktoriánská a kritika snobství je v obou filmech ze všech jeho děl nejpatrnější. Neustále všichni spílají nad tím, že Mrtvá nevěsta je velice krátký film, taky má necelou hodinu a 14 minut, ale ve skutečnosti je dlouhá tak akorát. Může se o ní říct, že nemá ani jedno jediné hluché místo a obsahuje závěr, který je pro mnohé sporný. I když i já s ním nejsem spokojen, ani co se týče řešení a vyústění celé situace, ani ohledně žánrově-čtecího pohledu, kdy změní celou optiku vyprávění jenom na několik posledních minut, není to pro mě dostatečný důvod, abych srážel o jeden či snad dokonce dva bodíky výsledné hodnocení pod článkem. 


Žánrové čtení Mrtvá nevěsta, potácející se žánrově někde mezi hororem, muzikálem a romancí, vycházející z židovské pohádky s velice jednoduchou premisou. Celý děj a nastálou situaci zlehčuje pomocí ironického humoru, pokud by hrozilo, že sklouzne k přehnanému patosu, přílišnému sentimentu či dokonce kýči, ať již se jedná o scénu, v níž si Nevěsta vylívá srdce, a nejednou ji vyleze z oka či hlavy červ, nebo už úvodní scéna s rozlétlým motýlem, který proletí kolem „řezníků“ zabíjejících ryby, tj. jiné zvíře. V tomto ohledu je nutné se pozastavit nad několikrát zmiňovaným koncem, který nič takového výše zmíněného bohužel neobsahuje, ani nic tomu podobného, a zbývá jenom tudíž přemýšlet, jestli to byl Burtonův záměr a vždycky inklinoval k normálnosti, nebo se jedná o novou cestu v jeho tvorbě, danou scénářem Augusta, který již do jeho předchozího filmu zakomponoval rodinný motiv – v případě Karlíka a továrny na čokoládu či Velké ryby, v níž to bylo nejpatrnější. Přesto naprosto nejkouzelnější scéna filmu, kterou má na starost evidentně spoluscénáristka mající na svědomí i Beetlejuice, je ta, v níž se z krbu začnou vynořovat duchové a zemřelí vůbec. Ano, je to právě závěr filmu, přibližující se racionálnu víc než iracionálnu, toho Burtona, který v Planetě opic tak neskrývavě fandil opicím, ve Velké rybě dal za pravdu fantastům a vždy fandil otevřeně vyvrhelům, nejočividněji snad v jeho biografickém snímku Ed Wood.
A je nutné se zmínit o nádherných scénách hry na klavír, jedněch z nejromantičtějších scén, které byly v posledních letech k vidění, obsahujících jemnou narážku na krále stop-motion animace, pomocí níž vznikala i Mrtvá nevěsta, Rayi Harryhausenovi. Na Mrtvé nevěstě Tima Burtona je nejvíce potěšující fakt, že ač primárně projekt pro děti anebo nejlépe pro celou rodinu, hororové scény jsou opravdu strašidelné i pro odrostlejšího diváka a dojemné scény opravdu fungují a chytnou za srdce.
Herecké výkony Herecké výkony a vůbec podoba loutek je dána herci, kteřísi je namluvili, a ani v tomto případě nechybí stálý Burtonův dvorní herec Johnny Depp, jehož by ve Viktorovi nepoznal snad jen slepý, a Helena Bonham-Carterová si po Wallace a Gromitovi: Prokletí králíkodlaka zahrála další umanutou, ovšem ne tak jednoduchou ženskou postavu. Drobné role Leeho a dalších potěší, taky proto, že se jedná o další odkaz na Butonem tolik oblíbené pokleslé horory a cokoliv odlišného. Dodávat cokoliv o hudbě Dannyho Elfmana, dalšího stálého spolupracovníka s Butonem, mi přijde zhola zbytečné, a tak se omezím jenom na konstatování, že hudba udává skvěle temporytmus danému filmu a jednotlivé zpívané pasáže nahrazují to, co by se jinak vyjádřit nedalo, v některých případech i motivace postav. 
Shrnutí I když se tedy může zdát, že zde máme dalšího Burtona, který je úplně stejný jako všichni předchozí a vůbec ničím se neliší, je nutné s tímto nesouhlasit, protože se nejedná o syntézu jeho dosavadní práce, jak tvrdí někteří kritikové, ale ve skutečnosti o značný odklon, který by se dal odůvodnit jeho rodičovstvím či tím, že vždycky nějak inklinoval k romantismu, nebo zásahem scénáristy Augusta (Velká ryba, Karlík a továrna na čokoládu). Rozhodně ale není možné tvrdit, že projekt vznikající bokem Karlíka a továrny na čokolády jenom pro potěšení tvůrců a herců, je snad odfláklý či tvořený pouze pro sebe, protože radost z tvorby je zde patrná a přenáší se i na diváka. Jenom je nutné při sledování neustále myslet na to, že Nightmare before Christmas se neopakuje a už asi opakovat nebude, že tentokrát nejsou postavy tolik propracované a záporák dokonce působí jako Deus Ex Machina a že svět kolem není tak fascinující jako ve výše zmíněném kultu. Ale jinak je to další dokonalé Burtonovo dílo, které mělo bohužel tu smůlu, že loni vznikly kvalitnější animované počiny a jedním z nich byl i Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka, kde funguje dojetí i smích, ve větší míře.   


DVD: V recenzi Wallace a Gromita: Prokletí králíkodlaka jsem se zmiňoval o tom, že Mrtvá nevěsta je po všech směrech opravdu kvalitně odvedené DVD a mnohem lépe opatřené. Při bližším pohledu to je ale jenom kvantitativní, nikoli kvalitativní rozdíl, protože místo komentáře tvůrců zde máme izolovanou hudební stopu, věc poměrně běžnou u Burtonových snímků (můžete se s ní setkat u Beetlejuice, Střihorukého Edwarda, Mars útočí a i Planety opic), ne příliš rozsáhlou galerii, zase záznam testu a porovnávání různých fází vývoje, dokumenty v případě Prokletí králíkodlaka se ohlíží do minulosti, zde nikoli a navíc jsou rozkouskovány do několika krátkých, asi pětiminutových segmentů, které však dohromady mají něco mírně přes jednu hodinu.  
Obraz a zvuk Po obrazové a zvukové stránce je toho velice málo, co by se dalo Mrtvé nevěstě vyčítat, ale i přesto se zde něco najde, ať již se jedná o neostrost obrazu či jeho mírnou zrnitost, či zvuková a hudební nevýraznost v případě nemuzikálových scén. Ale jinak obraz reprodukuje barevnou paletu velice kvalitně, zachovává poetiku samotného filmu, v kterém je Země živých monochromatická, plná šedi a tmavých barev, zatímco Země mrtvých je paradoxně plná barev, seč tlumených.
Zvuk, kdy stojí za povšimnutí velice zábavný maďarský dabing (zdravím čtenářskou maďarskou menšinu na Slovensku, konkrétně: ahoj Mariusku! :-)), je výrazný v muzikálových pasážích a jednotlivé zvukové efekty jsou do bedýnek dobře rozloženy a pocit prostorového ozvučení je velice slušný. Český dabing naproti tomu nedoporučuji nikomu, protože výběr dabérů je velice nešťastný, většinou dodávají postavě úplně jiné vlastnosti jen pomocí zabarvení hlasu, než ve skutečnosti by měla mít anebo má, a to hlavně v případě postavy Johnnyho Deppa, která je najednou sebevědomá a nikoli zamlklá a neprůrazná, o ostatních raději ani nemluvě. O tom, že dabing klade špatný důraz na slabiky v písních, je nejlepší také pomlčet a jenom doporučit vyhnout se technicky zvládnutému, ovšem co do výběru hlasů devalvujícího dabingu.
Bonusové materiály Hlavním bonusovým materiálem je zde izolovaná hudební stopa Dannyho Elfmana v prostorovém ozvučení Dolby Digital 5.1, což rozhodně přijde vděk těm, kteří si ještě nepořídili soundtrack ze samotného filmu. Zajímavostí je jistě fakt, že všechny zpívané pasáže jsou bez slov, pouze s hudbou. K izolované hudební stopě je z tradičnějších bonusů pouze upoutávka na film, jediná ze všech bonusů netitulkovaná, a před vstupem do menu můžete zhlédnout ukázku na Karlíku a továrnu na čokoládu. Zbytek bonusových materiálů tvoří již velice krátké, ovšem informacemi nabité dokumenty, ke kterým se tímto dostávám…
První dva dokumenty, Uvnitř světů a Danny Elfman představuje dva světy, jsou ve skutečnosti ničím jiným než výpověďmi pověřených osob na dané téma, v nichž se nic moc zajímavého nedozvíte, pokud vás ovšem nezajímá ryze autorský přístup. Hlasy postav je chvalozpěv na jednotlivé herce, kteří se ke svým postavám a vůbec dabování vyjádří, ale nic převratného.Tim Burton: Temnota vs. Světlo je dokument zabývající se výtvarnou stránkou filmu a vlastně je v něm jenom popsáno to, co vidíme, bohužel se nedostane na to, jak vznikala Země živých a jak Země mrtvých.  To ovšem napravuje krátký dokumentární pořad Jak fungují loutky, detailně mapující jejich výroby a vůbec náročné snímání. Pokud by se dalo říci, že bonusy na první stránce menu jsou čistě seznamování a zaobírají se předprodukční a produkční fází filmu, druhá strana, ač obsahuje jenom dva materiály (nepočítaje upoutávku a izolovanou hudební stopu), je mnohem zajímavější. Hlasy ze záhrobí je srovnání jednotlivých scén z filmu se záběry z dabovacího studia, v němž herci své role namlouvali, a Mrtvá nevěsta: Přípravná fáze filmu, nejdelší materiál na celém disku, mapuje všechny možné postavy od náčrtků po úpravy v obličeji a oblečení po testy pohybu, jinými slovy do jednoho dokumentu spojené testovací záběry, uživatelsky přístupnější než obdobně laděný materiál na Nightmare before Christmas, nazvaný „The Worlds sof…“.
Závěr: Závěr je v tomto případě jasný, jistá doporučená koupě pro všechny s tím, že se jedná o titul, při kterém se snad nikdo nemůže spálit, jak se tak říká. Kompletní lokalizace spolu s bonusovými materiály a sporným českým dabingem zdvihá hodnocení oproti Wallaceovi a Gromitovi o jeden stupeň nahoru. Přece bych ale jen spíš doporučil, pokud nemáte Karlíka a továrnu na čokoládu, pořídit si jej, protože jen o stokorunu víc dostanete dva disky. A nakonec ještě jedna dobrá zpráva, o které se kupodivu moc nemluví. S příchodem Mrtvé nevěsty jednak přijde na trh i Nightmare before Christmas a také šly ostatní Burtonovy filmy do slovy, konkrétně Barman a Barman se vrací a také Mars útočí. 
FILM: 10/10  DVD:   8/10