S 14 slavnějšími filmy „Mistra napětí a hrůzy“ jsme se již mohli setkat v černé a bílé kolekci studia Universal (kde byly mj. takové slavné a všeobecně známé kousky jako Psycho, Ptáci, Marnie, Provaz…), teď ale přichází studio Warner se svou nádhernou plechovou krabicí, která čítá šest filmů, jež pro ně natočil Alfred Hitchcock v 50. letech.

Jak jsem se již zmínil, v kolekci najdete celkem 6 vážnějších filmů, které Alfred Hitchcock natočil v 50. letech pro studio Warner Bros., kde byl smluvně na toto období vázán. Jedná se o filmy Hrůza na jevišti, Cizinci ve vlaku, Zpovídám se, Vražda na objednávku, Nepravý muž a snad nejznámější Na sever Severozápadní linkou, jejichž společným pojítkem jsou - překvapivě krom Cizinců ve vlaku - nikdy nechybějící blondýnky a i silná mužská postava (vyjma manželky z Vraždy na objednávku), která se převážně neprávem dostane do pro ni nelichotivých osidel zločinu a intrik. Mnohými neprávem zaškatulkovaný tvůrce, považovaný za mainstreamového autora a režiséra hlavně hororů a vůbec všelijakých napínáků, ovlivnil mnoho slavných filmových osobností (nejvýznamněji snad kritiky a později i filmaře francouzské nové vlny, seskupené kolem časopisu Cahiers du Cinema, ale také i M. Night Shyamalana) a ve své warnerácké kolekci snad definitivně prokazuje, že byl i skutečným umělcem, který měl jenom tu „smůlu“, že byl i úspěšný, a tak se mu ve své době dostalo méně uměleckého uznání, než by si zasloužil… 


FILMY: Kolekci filmů začíná HRŮZA NA JEVIŠTI, která potvrzuje smutný fakt, že Mistr na začátku 50. let nebyl tak ve formě jako na jejich konci, kdy natočil skvostný špionážní thriller Na sever Severozápadní linkou, který tuhle kolekci uzavírá a dokládá tak fakt, že filmy v ní mají kvalitativně vzestupnou tendenci. Ve skutečnosti se vlastně jedná o drama a i bohužel moralitku, která dokládá ono známé přísloví o tom, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě, a že jsme všichni jenom loutky v jedné velké hře, v níž věci napoprvé nejsou takové, jaké se zdají být. Marlene Dietrchová se zde představuje v roli subrety, která zavraždila svého manžela a hrdelný akt hodila na jednoho ze svých obdivovatelů, kterému se snaží pomoci nevinná a naivní Jane Wymanová, která se začne vydávat za služku Dietrichové. Na Hrůze na jevišti se podepsal nejvíce zub času a i přes zajímavou zápletku, různé šokující zvraty a velice jemnou dávku černého humoru se jedná o poněkud nezáživnou a scénáristicky nevypilovanou hru s divákem.          
Zatímco v Hrůze na jevišti se řešily oblíbené Hitchcockovy témata točící se kolem ženských hrdinek, v CIZINCÍCH VE VLAKU Alfred Hitchcock o něco sofistikovaněji zkoumá dualitu lidských povah, které si místo identit vymění „své vraždy“ – tenisová zženštilá hvězda Guy v podání Farleye Grangera se chce zbavit své proradné ženy, která mu nedovoluje rozvod a tahá od něj  jenom peníze, mužsky psychopatický podivín Bruno „nemá příliš v lásce“ svého snobského otce. A tihle dva se potkají ve vlaku, kde si také spolu začnou povídat a geniální plán „já zabiju tvou, ty zase mého“ nenechá na sebe dlouhou dobu čekat. Napínavá záležitost, která přináší pocit strachu díky brilantně budovaným náznakům a detailům, na které se má divák soustředit, nemá blonďatou femme fatale, zato se na oboustranném disku představuje ve dvou verzích, kdy na straně A najdete standardní americkou v délce 97 minut, na straně B o dvě minuty prodlouženou 99 minutovou britskou verzi, která postavu Bruna staví v poněkud jiném, homosexuálním světle.     
Mnohem kvalitnější variace na Hrůzu na jevišti, ZPOVÍDÁM SE, kdy svět přetvářky nahradil svět víry a morálky, vypráví příběh o knězi Michaelu Loganovi (Montgomery Clift), který vyslechne zpověď vraha, ale přísaha ho nutí mlčet, i když se stane hlavním podezřelým. Snad nejlepší zpověď víry, která byla na plátnech kin k vidění, má daleko třeba od laciného „upevňování si víry v Boha“ Shyamalanových Znamení, v kterých se zbytečně vyjadřuje vše doslova – Hitchcock ve Zpovídám se si vystačil pouze se silou obrazu a dobře obsazenými herci, z nichž nejlepší výkon podává naprosto uvěřitelný Montgomery Clift a zastiňuje tak spolu-hvězdy filmu Anne Baxterovou a Karla Maldena, kteří měli doma již na poličce Oscary v kategorii Nejlepší herec/herečka ve vedlejší roli za své předchozí filmy Razor´s Edge a A Streetcar Named Desire.  


VRAŽDA NA OBJEDNÁVKU s Grace Kellyovou (zahrála si i v Hitchcockově Okně do dvora a Country Girl) v hlavní roli je adaptací divadelní hry Fredericka Knotta, která trpí  tím, že Alfred Hitchcok měl za to, že se u divadelní hry přejímá celý její syžet, a tak působí film značně divadelně, protože se jen v minimu případů dostaneme do exteriérů. To by ani tak nevadilo, kdyby se dochovala 3D verze, která dokazovala Hitchcockovo stylistické mistrovství  a některé scény filmu (např. pokus o vraždu s rukou nataženou k divákovi, či podání klíče jakožto důkazního materiálu) by tak dostaly na působivosti. Napínavější a eroticky dusnější předělávka s lepším tempem, Davisova Dokonalá vražda s Michaelem Douglasem v hlavní roli, ale není tak dialogově skvostná a důmyslná, takže za lepší ji mohou považovat jenom „modernější“ diváci, kteří si nenavyknou na pomalé tempo a „jalové“ herectví.   
Neskutečně tíživý a civilní NEPRAVÝ MUŽ je prvním Hitchcockovým filmem na základě skutečné události, který vypráví neuvěřitelný příběh o muži, který měl tu smůlu, že si ho spletli s lupičem, a tak rozvrátili celou jeho do té doby dokonale fungující rodinu, dokazující, že osud je nevyzpytatelný. Pocit realističnosti dodává filmu prostředí New Yorku, které se stává dalším aktérem filmu, obsazení skutečných lidí zapletených do případu a také natáčením v místech, kde se příběh odehrál (Stork Club, vězení a sanatorium). To vše podtrhuje tíživá atmosféra, dosažená skvostnými nájezdy kamery, a perfektně charakterově obsazený Henry Fonda do hlavní role.    
NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU je nejzásadnější film v celé kolekci, vybraný Americkým Filmovým institutem mezi 100 nejlepších filmů všech dob, který není vůbec třeba díky legendárním scénám útoku dvojplošníku a závěru na Mount Rushmore představovat, protože tahle nestárnoucí klasika s bezchybnou hudbou Hitchcockova dvorního skladatele Bernarda Hermana a čtvrtým a snad nejlepším spojením sil Alfreda Hitchcoka a Caryho Granta je film, kvůli kterému stojí za to si tuhle kolekci opravdu pořídit, protože je již delší dobu samostatně nesehnatelná kvůli stažení z distribuce. 


DVD: Většina lidí, která si pořídí kolekci filmů Alfreda Hitchcocka, si nádherný plechový box koupí hlavně kvůli kompletaci Mistra, pokud jim některý z dříve vydaných disků již unikl, ale přesto zamrzí, že se v luxusně vyhlížejícím balení schovávají staré edice s českými titulky, které mají jednokanálový nevýrazný mono zvuk, nekvalitní podprůměrný obraz se spoustou zrn a někdy i škrábanci a chudou až mizernou bonusovou výbavou, obsahující převážně pouze jeden dokument, ve kterém se ale vyjádří lidé na slovo vzatí, a upoutávku. Výjimkou je Na sever Severozápadní linkou, které krom obligátního vzpomínkového dokumentu a upoutávky nabízí i izolovanou hudební stopu Bernarda Hermana, jež ale zní pouze v případě, že je ve filmu na tom místě hudba, komentář scénáristy Ernesta Lehmana  a televizní upoutávku s galerií fotek z natáčení a plakátů. „Nejnovější“ film z kolekce má také znělý prostorový hudební mix s čistými dialogy a nejčistší obraz. Nejhůře jsou vybaveni Cizinci ve vlaku, kteří krom upoutávky, statického soupisu herců a dobových krátkých záběrů bez zvuku nabízí „jen“ na dvou stranách dvě verze filmu. Některý disky, např. Vražda na objednávku, nabízí i vedle obšírnějšího dokumentu tématicky zaměřený materiál, pojednávající třeba o 3D efektu, který se v 50. letech začal používat proto, protože se lidé museli nějak vylákat od svých televizorů (jeden z důvodu, proč mj. skončil i „podřadný“ žánr filmů noir v ´58. Wellesovým Dotekem zla) a muselo se jim nabídnout to, co by v televizi nemohli vidět „pořádně“, ať již se jedná o širokoúhlý formát, nebo  3D efekt za pomocí brýlí, z kterého ale notně bolí hlava. Celkově je kolekce svou výbavou zklamání, ale kvalitní filmy samotné a plechová krabice se bude ve Vaší sbírce vyjímat.
Závěr: Vzhledem k tomu, že Universal ručí pobočky mj. v České republice a na Slovensku a minimálně do ledna potrvá, než najde nového distributora, je nejlepší důvod – pokud jste tak již neučinili – pořídit si od nich černou a bílou kolekci filmů Alfreda Hitchcocka a k tomu si přibrat „konkurenční“ a poněkud méně zásadní, i když co do filmové stránky stejně a ne-li snad více kvalitní kolekci Warneru v plechovém boxu, která sice nabízí již staré známé disky (jedná se tak o stejný podfuk jako u Matrixu či dvoudiskové Casablancy), ale vzhledem k exkluzivnímu balení, velice dobré ceně a tomu, že takový Na sever Severozápadní linkou je jinak nesehnatelný, měli byste si dopřát trochu té klasiky, která může být i zábavná. Pokud tedy více netíhnete k perfekcionistickému režisérovi Stanley Kubrickovi, v jehož plechové kolekci chybí ale 2001: Vesmírná odyssea, či hereckým legendám typu Humphrey Bogart (u kterého můžete zapomenout na přítomnost dvoudiskové Casablancy, v kolekci se nachází pouze jeden starý disk s neremasterovaným obrazem a zvukem), pěvecká star Elvis Presley, Steve McQueen (bez Peckinpahova Útěku), nebo James Dean, který je ze všech warneráckých kolekcí nejlépe bonusově vybaven (mj. dvoudiskový Gigant a dva dlouhometrážní dokumenty).
FILM: 7-9-9-10-10-10/10  DVD: 4-3-5-6-6-8/10