Dnešní porce DVD mini-recenzí nebude tak výživná, jako tomu bývává, protože se podíváme na distribuční firmu MagicBox a na to, co nám vlastně za poslední necelý půlrok přinesla nejzajímavějšího. 

V poslední době se u Magicu, krom toho, že silně přikládá svá DVD k časopisům, což z části vypovídá o jejich kvalitě jak po filmové, tak i po technické (obraz, zvuk, bonusy), rozmáhá fakt, že originální znění najde člověk pouze ve stereu a český dabing rozmixován do 5.1. Navíc firma MagicBox toho poslední dobou nevydala mnoho zajímavého a doby, kdy na svém kontě měla takové trháky v odpovídajícím provedení jako Letec či Válka světů jsou evidentně nenávratně pryč. Na druhou stranu je potěšitelný fakt, že na náš trh dostává malé, ale kvalitní filmy, které pro ně snad ani nemohou být lukrativní, a když se člověk probrodí vlnou, spíše až kupou – s prominutím – srágor, povšimne si i toho, že vydávají poslední dobou velice vydařené, hororovým směrem zaměřené žánrové tituly a povedená dramata. A tak se na ně pojďme blíže podívat, tentokrát však bude většina textu nechána opisu filmu a na DVD bohužel vzhledem k podvybavenosti není většinou krom obrazu a zvuku (či – při nejlepším – neotitulkovaných bonusů), obojí u Magicu ucházející, hodnotit.
PAN ROSNIČKA: Pod příšerným a odrazujícím překladem se k nám dostává nejnovější film Gora Verbinského, který si polohu ztřeštěné komedie vyzkoušel již ve filmu Hon na myš a dramatickou rovinu v příliš nevyvedené hořkosladké komedii-nekomedii Mexičan. V přestávce mezi druhými a třetími Piráty z Karibiku si střihl příjemný a oddychový snímek, který je svou epizodičností, jež mu je nejčastěji vytýkána, svěže zábavný a obsahuje i několik životních pravd a mouder, které stojí za to si v tomto podání vyslechnout. Nicolas Cage v posledních filmech opravdu září a ani zde tomu není jinak, jeho poloha je poslední dobou skutečně rozmanitá a nedá se hovořit o jeho „jednovýrazových“ rolích. Cageovi skvěle sekunduje Michael Cane,na kterého je pět chválu naprosto zbytečné, a tak jenom dodám, že je skutečně „přesný“. I když se jedná ve své podstatě o komedii, smát se na celé kolo u filmu rozhodně nebudete a většinu času se budete jenom usmívat s tím, že ač má film zvlášť v poslední slzopudné části mírné problémy s tempem, nudit byste se i díky střídmé a filmu odpovídající stopáži neměli. Přes celkové komorní ladění snímku, které nemusí každému zrovna sednout, a několik otřepaných, ač vkusně podaných a stále fungujících lacinějších vtípků či peprnější (až moc, pokud mohu soudit) není filmu vlastně co vytknout, ale výsledné hodnocení pod textem napovídá tomu, že Pan rosnička je poměrně mdlý pokus o smíšení dvou žánrů, které k sobě moc nepasují, ač jsou vystavěny na stejných základech. Na druhou stranu se aspoň pro mě Verbinski vymanil z pozice ryze komerčního režiséra. 7/10
DVD: Průměrně vybavené dvd, které – stejně jako u filmu – jednou zhlédnete se vším všudy a poté se vám většina informací vykouří z hlavy obdobně jako samotný film, má vyměklý, v tmavých plochách dobře zvládnutý obraz s kvalitní pleťovkou, originální zvukovou stopou a českým dabingem v ucházejícím provedení (jedná se přece jenom o dialogovku) a asi hodina česky otitulkovaných bonusů. Bonusová sekce nabídne v nápaditém menu kratší dokumenty, které rozhodně nejsou vůbec propagačního rázu a v nichž málo, nebo spíš skoro vůbec mluví režisér, ale zato se ke slovu dostane scénárista, představitel hlavní role a odborníci na slovo vzatí (meteorologové apod.). Začíná se desetiminutovkou zaměřenou na scénář o tom, jak to mezi scénáristou a producentem, chválícím text jako to nejdojemnější, nejvtipnější a nejoriginálnější, co kdy četl, dobře klapalo po všech stránkách a jak to není film mísící několik žánrů, ale o tom, že „jablko padá daleko od stromu“. Následuje šestiminutovka o hlavní postavě, v které se mj. dozvíte i to, jak hlasatelé počasí na lidi působí a co počasí všechno ovlivňuje. Deset minut je věnováno i práci kameramana a nenápadnému stylu a zabarvení samotného filmu, ke slovu se dostane i architekt snímku a je nutné uznat, že svou práci odvedli velice dobře a docela rád bych vídal podobné dokumentíky i na jiných discích takhle zaměřených filmů. Nejdelší dokument má dvacet minut a opravdu zajímavě a do detailu se zabývá postavami, tomu, jak se jim herci věnovali a co do nic ze sebe položili, o vztazích mezi jednotlivými postavami a také o jistém přesahu filmu z tohoto úhlu pohledu. A zde se konečně dostane ke slovu režisér filmu, konečně, a dokument tak supluje režisérský či režisérův komentář, kteří zde bohužel vzhledem k zajímavosti toho, co povídá, chybí, což zamrzí. Natáčení a spol. spolupráci je věnována další patnáctiminutovka, vše ukončuje upoutávka na film. 7/10


PROKLETÍ: S vydáním Cravenova ne příliš zdařilého filmu Prokletí se dlouho otálelo a trvalo to snad celý rok, než jsme se ho nakonec dočkali, ale to v takovém podání, že jsme se ho klidně nemuseli dočkat vůbec a o nic bychom nepřišli. Jedná se bohužel o sestříhanou, pro mládež vhodnou verzi, která zaujme maximálně několika zábavnými dialogy, které má na starost scénárista filmu a mj. i prvních dvou Vřískotů či Dawsonova světa Kevin Williamson, jenž opět usazuje mladistvé postavy do okatě žánrového světa a utahuje si tentokrát z klasických hororů. Bohužel tam, kde to film vynahrazuje narážkami na jiné filmy, popkulturními dialogy a skvěle vypointovanými scénami a očividné a přiznané parodické žánrovosti, to kazí tím hlavním, co si dnešní hororové publikum žádá – krvavé efekty a kvalita triků. digitální pes přeměněný na vlkodlaka, mix digitálních efektů a člověka v kostýmu v závěru ničí atmosféru filmu, která není nijak zvlášť vyvedená (a ani film moc atmosferický není, nebýt žánrových atributů), o zběsilém a v některých chvílích nepochopitelném střihu kvůli cenzuře ani nehovoříc. Vcelku se jedná, i přes předvídatelné záporáky a žánrové meze nepřekračující závěr, o příjemnou podívanou – maximálně na jedno zhlédnutí, i díky vynikající Christině Ricciové, která nebyla tak „hot“ od dob Adamsovy rodiny, a Joshua Jacksona, který zazářil již v Roger Dodger a scéna s ním a „sportovcem“ na verandě, který se mu z něčeho vyznává, je to nejlepší, co film nakonec nabídne – bohužel.  4/10
DVD: Zatímco v zahraničí se dočkáte ucházející výbavy, zaměřené hlavně na efekty a střih, zde si musíte vystačit se záběry z natáčení, které mají pramalou výpovědní hodnotou, upoutávkou na film s natvrdo vloženými titulky a nekvalitním stereofónním zvukem a sadou otravných ukázek na filmy distributora před vstupem do menu. S obrazem a zvukem to není také nijak zvlášť úžasné, jedná se o klasický průměr, kterému není nic moc vyčítat, na druhou stranu ale ani se obraz či zvuk chválit nedá nějak výjimečně. Zde se setkáváme s výše zmíněným nešvarem, a to tím, že originální znění je pouze dvoukanálové a český dabing v prostorovém 5.1 – zrovna u filmu založeném hodně na zvukových efektech to sakra zamrzí, ale asi vydavatelé odsoudili tento film rovnou jako přílohu nějakého časopisu, tak se jejich rozhodnutí není ani moc čemu divit. Snad u nás jednou vyjde necenzurovaná verze, nebo by mohla aspoň v zahraničí... jinak se jedná o disk maximálně vhodný pro vypůjčení, na koupi bych doporučoval spíše vydařený thriller s obstojnou výbavou Tajemný let aka Red Eye. 4/10 
ČTYŘI BRATŘI: Režisér John Singleton se vrátil tzv. „ke kořenům“ a po nevyvedeném a po režijní stránce unylém pokračování hitu Rychle a zběsile, které v druhém díle přišlo o svůj největší trumf (charismatického Vina Diesela), natočil krystalicky čistý a jednoduchý, ale stále úderný a skvěle fungující film o pomstě, v němž adekvátní výkony odvádí hlavní čtyřka a atmosféra by se dala krájet i díky ladění do studených barev a několika správně old-school laděným vtípkům a nápadům. V rámci žánru se jedná o příjemný nadprůměr, který potěší jistě ty, kteří mají rádi přísloví jako „pomsta je pokrm nejlépe podávaný za studena“ či starozákonní „oko za oko, zub za zub“. Nejlepší však na samotném filmu o mstících se bratří za smrt matky, je žánrové usazení v blaxploitation snímcích, s kterými má John Singleton svou zkušenosti jíž díky remaku Shafta. Žánrově se dají Bratři ještě považovat, vzhledem k postavám, za zručně odvedený western, u kterého na průměrné hodnocení i přes přemrštěnou stopáž nejdu kvůli tomu, že Mark Wahlberg je ve své roli neskutečně cool a jeho testosteronová stylizace padne jako „zadek na hrnec“, a už k té jedné slušně zrežírované přestřelce před domem, kterou nemohu dostat z hlavy, a jistému poselství a faktu, že divák fandí vlastně antihrdinům, dám ten nadprůměr a posunu ho o něco výš. 7/10
DVD: Podobné zpracování jako u Pana rosničky, adekvátní český a anglický dabing v prostorovém znění, který neurazí, ale ani nijak nenadchne, vyniká akorát při scénách přestřelky a nabízí hlavně obstojně srozumitelné dialogy. To platí i o povedeném dabingu, u kterého sednou i vybrané hlasy a který se nebojí být stejně sprostý a ostrý jako originál, což nebývá moc zvykem. Obraz je mírně zrnitý a neostrý, ale jak je patrné z dokumentů v bonusové sekci, jednalo se o záměr, a tak ho můžeme hodnotit jako nadprůměrný. Bonusové materiály opět dávají něco kolem hodiny bonusů, taktéž česky titulkovaných, z kterých se mj. dozvíte i to, že se natáčelo převážně v ateliérech a Detroit zde supluje kanadské Toronto či o rozzáběrování jednotlivých scén a scénáři. dokumenty Styl a rafinovanost Čtyř bratrů (o feelingu filmu), Za oponou bratrství (o motivech ve scénáři a o tom, v čem se tvůrci inspirovali) a Střílečka u Mercerů jsou dokumenty, které nepřesahují víc jak deset minut a jsou informacemi jenom nabité. Disk dále krom obligátního traileru na film samotný doplňují i vystřižené scény, u kterých je dobře, že nakonec zůstaly na podlaze střižny. 7/10


MOJE SESTRA VLKODLAK 2 a 3: Velice zábavné hororové podívané, které po nijakém Prokletí spravují dojem z novodobých vlkodlačích filmů. Sice nenabízí vtipné dialogy, rozjívené mladistvé a fůru digitálních triků a pomrkávání na diváka s vlastní žánrovostí, ale opravdu hutnou atmosféru (v druhém díle se jedná o do mrtě vytěžený blázinec, ve třetím o les a zalidněnou starověkou vesnici) a faktu, že se zde tvůrci neobávali krvavých efektů a věděli, co cílové publikum žádá. Přičemž ale scénáristé neslevili z nároků a ač se zde najdou omšelá místa a nevyhnutelná žánrová klišé, postavy jsou (opět opakuji, ač jsem si vědom nadužívanosti toho slova, v rámci žánru!) prokreslené postavy a příběh, který má hlavu a patu a ve většině případů i skutečně překvapivou pointu, což protentokrát platí i o odhalení hlavních záporáků a jiných ničemů. Jenom je v případě obou filmů vyloženě škoda, že akce, postupně a na můj vkus až moc pomalu gradovaná se vždy rozjede po celé hodině filmu a to, že „vychytaných“ scén, splňujících sny každého hororového geeka, jako např. skupinová masturbace v psychiatrické léčebně v druhém díle, není víc. 6/10 (za oba)
DVD: Znovu – český dabing prostorový, anglický pouze stereo, napovídá tomu, že se se sesterčími vlkodlaky potkáme v blízké době jako s přílohou některého tématicky zaměřeného časopisu. Obraz je u obou dílů značně vyměklý, má problémy se zrnitostí, avšak netuším, do jaké míry jde o záměr či celkovou lacinost projektu, a prokreslení i ostrost by mohlo být lepší v každém ohledu. Zvukové efekty jsou ok, dialogy srozumitelné a i když basák povětšinou spí, několik správně nakopnutých scén se přece jenom nakonec najde. Moje sestra vlkodlak 2 nedisponuje vůbec žádnými bonusy, pokud mezi ně nepočítáte titulkovanou upoutávku, a třetí díl má nějaké ty vystřižené scény – inu, pořád lepší než drátem do oka či zhlédnutí jiných MB filmů – Countdown, Anděl smrti a Panenství na obtíž, které bych nikomu opravdu nepřál. 3/10