|
Správy | Reality | Video | TV program | TV Tipy | Práca | |
Utorok 12.11.2024
|
Autobazár | Dovolenka | Výsledky | Kúpele | Lacné letenky | Lístky |
Meniny má Svätopluk
|
Ubytovanie | Nákup | Horoskopy | Počasie | Zábava | Kino |
Úvodná strana | Včera Archív správ Nastavenia |
|
Kontakt | Inzercia |
|
Svet filmu |
|
|
Vyhľadávanie |
|
Pridajte sa |
|
Ste na Facebooku? Ste na Twitteri? Pridajte sa. |
|
|
|
Mobilná verzia |
ESTA USA |
28. 12. 2005
DVD mini recenzie 2
Přicházíme s pravidelnou dávkou recenzí 10 filmů a 10 disků, které si buď nezasloužily prostor ve velkých recenzích, či na ně prostě bohužel v záplavě žhavých novinek nevybylo místo. Takže krom minule slibovaného pokračování Myšáka Stuarta Littlea či art-comicsovému vizuálnímu dobrodružství Immortal (prijde na přetřes i další francouzská daptace kreslených příběhů – jmenovitě Korsický případ) se můžetě těšit i na recenzi rozporuplného Stopařova průvodce po galaxii a vynikajících Sametových vrahů, další várků filmů z balíků Carolco od Bontonu (konkrétně 2x béčkový bůh John Carpenter s Oni žijí!/Jsou mezi námi a Útěkem z New Yorku), nebo filmy, které nejsou tím, čím se na první dojem zdají být.
13. OKRSEK – FILM: Mnozí z redakce jistě delší dobu nenávidí kdysi nadějného režiséra Luca Bessona, který náš trh v posledních několika letech napodobuje napodobeninami hollywoodských filmůch v evropském podání, z kterého je očividná snaha být američtí, ale přitom se to katastrofálně nedaří. Rok 2004 je ale poměrně kvalitní, protože konečně se jeho notně béčkových a všemožné kulty vykrádajícíscénář chopili tvůrci, kteří mu dokáží nasadit vizuálně působivý kabát a uchvátit tak v natahovaném, ale machistickém a našlapaném filmu, že ani nemáte čas přemýšlet nad tím, jak je to všechno děravé a tupé. 13. okrsek působí jako výběr toho nejlepšího, co z rukou Luca Bessona za několik posledních let vzešlo, protože jsou zde řádně vytuňená (vytunningovaná?) auta jako v Taxi, každý zde svede logiku věcí a fyzikální zákony popírající kung-fu ala Utržený ze řetězů a skáče se zde přes střehy jako v Yamakasi, jedno kterém dílu. Poctivé řemeslo na obou stranách, kterého se tento film dočkal po scénáristické a režijní stránce, dává zakrýt to, že hlavní drsní hrdinové jsou v dnešní době spíše směšní a že se vlastně při bližším pohledu jedná o post-apokalyptickou verzi Tango a Cashe, ve které se místo drsných hlášek člověk dočká růžových kalhotek a jedná se také o záchranu sestry jednoho ze dvou z nesourodýchdvojic filmového plátna. Tady se opravdu hodí na sto procent fráze, že stačí vypnout mozek a náležitě si tuhle pecku v retmech techna a trip-hopu vychutnat, dokud k nám nepřijde psychologicky propracovanější Utržený ze řetězu, který není tak ahumanisticky pravičácký. Ale pokud do toho mohu mluvit, raději z dnešní nabídky sáhněte po Útěku z New Yorku, kde také neplatí žádné zákony a lidé zde žijí odděleně „za zdí“,ale není to tak lačnící po divákovi, zvlášť tom teenagerském.
13. OKRSEK – DVD: Zatraceně dobré ozvučerí a to samé platí o obraze, zde není vůbecco vyčítat a zbývá jen chválit, protože zrovna DTS stopa se k tomuto typu filmů náramně hodí a pokud máte sousedy, kterým to chcete dát spočítat, zvolte si tento film, protože je na to jako určený, z obrazu by Vás potom mohla sice bolet hlava, ale jeho přehnaná barevná saturace musí být záměrná. Bonusů se na disk moc nevlezlo, tady šlo hlavně o obraz a zvuk, který se poved´. K samotnému filmu se tu vlastně krom upoutávku, tří minut nepovedených záběrů, u nichž se více pobavili lidé v nich účinkující než sám divák a prodloužené scény souboje z casina působící jako záběry z natáčení moc nenajde, ale jsou zde dva krátké filmy – Lepší svět, 8 minutová akční válečná řežba ve skladišti s hlavním hrdinou snícím o lepším světě (kvalitní triky, hrozné herecké výkony, zábavné gore efekty) a Mukiaki (12 minut, z nichž polovina je věnována plýtké zápletce o znepřátelených rodech, které vysílají své syny, aby se navzájem poza´bijeli a rozhodli, kdo bude vládnout, má povedené soubojové scény, zbytek z 12 minut zaobstarává film o natáčení tohoto kraťasu). Sluší se také říct, že disk je kompletně lokalizován, od menu po film s dobrým a technicky poměrně na úrovni dabingem až po bonusové otitulkované materiály.
IMMORTAL - FILM: O tom, jestli je Immortal prvním filmem s živými herci, který se kompletně natáčel před modrým/zeleným pozadím, se vedou spory (konkuruje mu např. Sin City a Svět zítřka). Ale pokud mě paměť neplete, jedná se snad o první film – adaptaci comicu, který režíroval sám autor comicsu o Nikopolovi – Enki Bilal. Immortal, jehož děj působí komplikovaně i přes neskutečně banální premisu, může být dobrou alternativou pro ty, kterým Svět zítřka připadal moc jednoduchý a Sin City na durhou stranu zase neskutečně povrchní a bez hlubšího filozofického smyslu. Ovšem chce to velikou vstřícnost vůči pomale plynoucímu tempu a celkové neakčnosti filmu, protože se klasických akčních scén nedočkáme, na konci filmu se stane něco zhola nepochopitelného, ale je to působivé a nepopsatelné (stejně jako Final Fantasy: Esence života), a dialogy hojně citující básníka Baudelaira jsou spíše unavující a uspávající než spirituální a rozjímavé. Ale pokud chcete vidět, kde se mj. inspiroval Luc Besson při tvorbě svého posledního tvůrčího hitu Pátý element, Immortal je v tom případě velice dobrou volbou – pokud Vám říká něco jméno herečky Charlotte Ramplingové, která je bohužel ve filmu velice krátkou dobu a její linie vyšumí tak nějak do ztracena... jako celý tenhle pomíjivý film.
IMMORTAL - DVD: Pokud se dá o filmu říci, že se jedná o velice mírně nadprůměrný počin, to samé platí i o samotném zpracováni disku, které na jednu stranu neurazí, ale na tu druhou zase ani nenadchne. To ale nesmíme počítat šestikanálovou DTS stopu, v které hlavně vynikne hudba a práce se zvukovými efekty a jejich rozložením je opravdu perfektní. Doporučuji vyhnout se českému dabingu, při jehož nahrávání byli všichni herci asi zřejmě ve stavu dlouhodobé letargie, a podívat se na zajímavou složku s kompletně do češtiny (slovenštiny však nikoli) otitulkovanými bonusy, v nichž se ukrývá skoro devítiminutový rozhovor s výtvarníkem, detailní a rozhodně nepropagační půlhodinový film o filmu. Zbytek tvoří klasická výplň v podobě nádherného a emocionálně skvostně působícího videoklipu a akčně střiženého traileru, slibujícího původně něco jiného, než film nabízí. Anamorfní obraz má v některých chvílích problémy s měkčením a jemným zrnem (i když se může jednat o záměr), ale jinak se jedná o velice čistý a bezproblémový transfer, který vyniká hlavně v nočních scénách. České vydání, které se samozřejmě nemůže rovnat zahraničním dvoudiskovým edicím, se ale opravdu povedlo, od nadprůměrného filmu po bezchybně otitulkovaný film i informacemi plné bonusy. Zvláštní pozornost si poté zaslouží překrásné menu a hezky graficky řešený obal.
JSOU MEZI NÁMI / ONI ŽIJÍ – FILM: Áčkově se tvářící Carpy, který není tak samostatný jako v případě bravurního Útěku z NY a snaží se i něco sdělit, pojednává o invazi mimozemšťanů „žijících mezi námi“, kteří jsou odhalitelní díky speciálním brýlím. Sociální kritika jednoduché lidské zmanipulovatelnosti a všeobecné neiformovanosti je ale mimo úvodní a závěrečnou část neskutečně zábavným filmem, v kterém se – možná nechtěně – trousí kulervoucí hlášky typu „Je tady, a vidí!“ (upozorňuji, že je to proneseno v obchodě s brýlemi). Oni žijí!, známí také jako Jsou mezi námi!, oscilují žánrově mezi dramatem s poselstvím, akční jednoduchou zábavou a nevydařeným vážným sci-fi pokusem o kult, je dalším dokladem toho, že John Carpenter je nevyzpytatelný a že po „akční dobrodružné fantasy komedi“ Velké nesnáze v Malé Číně může natočit i vážnější, ovšem na poměry stále pobaveníhodný kousek Oni žijí!/Jsou mezi námi!ů, aby překvapil rozvernou komedií s Chevy Chasem v hlavní roli Neviditelný na útěku.
JSOU MEZI NÁMI / ONI ŽIJÍ – DVD: Pokud si ještě vzpomínáte na to, s jakou obrovskou kampaní u nás tehdy běžel film v začátcích jedné nejmenovanné komerční televizní stanice, určitě Vás potěší samotné provedení disku, který je obrazově i zvukově srovnatelný s jinou Carpenterovou kulťárnou – Útěk z NY (taktéž průrazné a povedené DTS, šumivý obraz nemožný srovnávat s aktuální produkcí) , ale bonusově je na tom o hodně lépe: je zde sice opět vzpominkový, avšek velice kvalitní dokument, postradatelné upoutávky na film a jiné s balíku Carolca a na chlup totožné biografie tvůrců, ale navíc je zde hlavně Carpenterův komentář, který poodhaluje satirickou notu snímku, která naneštěstí platí i v dnešních dobách. Snad se někdo vzmůže k tomu, že u nás vyjde kompletní Carpenter, nejlépe v podobě, v které je nabízen i v zahraničí (kde je mj. k sehnání dvoudiskové vydání Velkých nesnází v Malé Číně s českými titulky!).
ÚTĚK Z NEW YORKU – FILM: Předtím, než si božan John Carpenter vyhulil mozek úplně „do pryč“ a začal točit takové filmy jako Upíři (nic proti nim, v záplavě Uncerworldu a dalších pitomostí působili jako příjemné a staromilské osvěžení) pro půjčovny určení Duchové Marsu, natočil tento hororový král svůj snad nejlepší film spolu se svým stálým hercem Kurtem Russellem, s kterým spolupracoval na geniálním mrazivém hororu Věc, právem považovaném za pokračování Vetřelce, či žánrovém úžasném mixu fantasy, pohádky, dobrodružného filmu a akční komedie Velké nesnáze v Malé Číně. John Carpenter ve své plné machistické síle, kdy je neskonale debilní příběh poplatný době vzniku (80. léta – zachraň prezidenta a zachráníš si i svou holou prdel) upozaděn charizmatem Kurta Russella, jenž trousí hlášky každičkou minutu, co jeho opáskovaný xicht stačí pobít na obrazovce. Kouzelně béčkový nihilistický film, který opět doprovází stejně jako třeba při Halloweenu jednoduchá, ale zatraceně účelová hudba Johna Carpentera, se může pochlubit vysokým výskytem „druhořadých herců“ v podobě neskutečně komického Donalda Pleasence (hrál mj. i v Carpenterově Halloweenu), kurevsky vynikajících polobohů Isaaca Hayse a Harryho Deana Stantona nebo bývalým Ošklivým Lee van Cleefem (na jehož počest, resp. na počest jeho postavy Kurt upravil svůj hlas po „eastwoodovsku“). Dokonalá žánrovka, která nestárne ani po letech a pořád je to stejná zábava, si bezpochyby zaslouží absolutní hodnocení i přesto, že by z mého finálního soudu dostala snobská část redakce vředy i tam, kde sluníčko nesvítí..., ale mně je – stejně jako Snaku Plisskenovi – lidská rasa u prdele. Příjemnou zábavu!
ÚTĚK Z NEW YORKU – DVD: Na zahraniční speciální edici můžete zapomenout, film se k nám dostává v průměrném až podprůměrném provedení, které si vzhledem ke své pověsti a vůbec legendárnosti prostě tenhle pořádný kus bijáku jednoduše nezaslouží. Co mě zarazilo nejvíce, je naběhnutí filmu ihned po vložení disku do přehrávače a až po jeho skončení hlavní nabídka s možným nastaveníma výběrem bonusů. Když máme film, na kterém se po obrazové stránce opravdu docela podepsal zub časua je neostrý a zrnitý s nekvalitními nočními scénami, za sebou, můžeme se ihned vrhnout na neotitulkované bonusy, které krom upoutávky na tento a spoustu jiných filmů z balíků Carolca nabízí jenom čtvrthodinový, zato ale nově natočený vzpomínkový dokument věnující se postavě, která by vzala páru i samotnému Johnu Bennetovi. A pak si můžete sjet film ještě jednou, třeba nyní ale místo technicky chabého a hlasově směšného dabingu zkuste navolit krásně čistou a hřmotnou DTS stopu, i když na tom filmu nemá ani moc co vyniknout. A teď jenom doufat, že se k nám dostane i „druhý dil“ Útěk z L.A., který je zároveň poctou a parodií zároveň, a v němž se zaskvěly takové „hvězdy“ jako Pam Grierová a Bruce Campbell, o úžasném výkonu Steva Buscemiho (spočívajícím ve výrazu ve tváři) ani nemluvě.
KORSICKÝ PŘÍPAD – FILM: Další spojení neselhávající dvojice Jean Reno-Christian Clavier, která funguje dobře už od dob Návštěvníků, se ani popáte (nezapomínejme na Operaci Corned Beef) neomrzí, milý etnický humor filmu rozhodně potěší a jedná se o vtipnou záležitost, které je ideální na jedno zhlédnutí a z níž si nebudete po týdnu pamatovat zhola nic, snad kromě toho, že byste si jednou chtěli zajet na Korsiku, protože je tam opravdu nádherná příroda. A to ani nepoznáte, že se jedná o adaptaci ve Francii poměrně známého komiksu. Jednoduchý příběh o detektivovi Jackovi (Christian Clavier), který je pověřen najít jistého Ange Leoniho (Jean Reno), přičemž netuší, že se jedná o známého teroristu a po příjezu ihned narazí na nacionalizmus Korsičanů, je vystavěn přesně tak, aby se mohla uplatnit situační komika i živě napsané dialogy, to vša na pozadí ani ne hodinu a půl, která je na tak chabé, ovšem tragikomicky vyvážené vyprávění, tak akorát. Co na tom, že nebýt tohoto filmu, o nic bysme nepřišli, když to všechno funguje tak, jak má (jenom netuším, proč to šlo nejdřív do kin a až poté do půjčoven, když by e to kino mohlo vynechat a nic by se nestalo)?
KORSICKÝ PŘÍPAD – DVD: Měkký a prosluněný změkčilý obraz a nevýrazný zvuk nejsou tím posledním průměrným, co na tomto disku naleznete. Průměrný film, průměrný disk s průměrným obrazem a zvukem, o bonusech nemluvě. V nich najdete poněkud monotématicky upoutávku 1, 2 a 3, mezi nimiž jsem opravdu nenašel skoro žádný velký rozdil, půlhodinový film o filmu, který dobře mapuje samotné natáčení, i když se jedná spíš o záběry zpoza kamery, jež komentují lidé kolem, a ani ne čtvrthodinový dokument, který zde zastupuje klasický film o filmu plný pochvalných a bezcenných řečí. Magic Box nám nabídl zároveň dvě francouzské daptace komiksu, které vyhoví oběma táborům – náročnější šáhnou pi poněkud utahaném, ale úchvatném a dobře alternativním Immortalu, lidé potřebující klasický odpočinek zase po Korsickém případu.
MYŠÁK STUART LITTLE 3 – FILM: Když to nikomu nepovíte, přiznám se, že jsme si zamiloval tu malou a přechytralou myš s odipovským komplexem, která mi v případě prvního Myšáka Stuarta Littlea přinesla sice unifikovanou, ale přesto stále chytrou a vkusnou zábavu s prvky černého humoru a dobrého spádu. Druhý díl byl záležitost dělaná pro peníze a také je to na něm vidět, ale na druhou stranu i přes píseň Celine Dionové nebyl tak příšerný a Stuartovy bonmoty stále stály za to a scéna s ptáčkem a myškou koukajících se v angličáku na klasické filmy je pozoruhodná a působivá i přes silně otravnou didaktickou notu filmu a nechutné ladění do pastelobých líbezných barviček. Nerad to říkám, ale u toho to mělo skončit, protože třetí díl Myšáka Stuarta Littlea, z kterého jsem – otevřeně to přiznám – dostal komplex, protože jsem do skautu nechodil a tak nemohu býti rovnocenným myšákem, ehm... tedy člověkem, se neměl dostat ani na poličky videopůjčoven, které snesou i to největši haraburdí filmového smetiště dějin. Pozitiva se v tak hloupém a hrozně animovaném příběhu hledají těžko, přičemž mě napadá jenom to, že je film krátký a moc se v něm nezpívá, ale pastičku si na sebe nastražili tvůrci sami, protože celý Myšák Stuart Littler 3 je animovaný – kreslený. Nenapadá mě vůbec nikdo, komu by se film mohl líbit a komu měl být určený, protože kdybych měl děti, pustím jim raději Texaský masakr motorovou pilou než tuhle zrůdnost, z které jsem se ještě několik dní pomočoval ve spánku... Třetího Myšáka mohu tedy doporučit lidem, kteří mají zácpu, protože tenhle díl je vážně k po....
MYŠÁK STUART LITTLE 3 – DVD: Film předem odsouzený k zapomnění nenapravuje ani jeho podoba na digitálním nosiči, ač je záslužné, že všichni dabéři z předešlých dilů se vrátili i tentokrát (kam jen může M.J.Fox ještě klesnout?), což platí i o dabované, do prostoru solidně rozmixované verzi. Obraz září všemi barvami a pokud chcete rozjasnit obývací pokoj v tomto pochmurném období modrou, žlutou, červenou a zleenou a trochou té oranžové a hnědé, Myšák je dobrá volba. Jenom mi zůstává rozum stát nad tím, že film určený lidem s problémy s prostatou a malým dětem, má nepřeložené menu, což platí i o kresleném příběhu v bonusové části, a infantilních hrách tvořící složku „Special Features“. Zase ale můžeme být rádi, že jsme se nedočkali dokumentu, kde by všichni vyprávěli, jak to pro ně byla náročná práce a dali si na animaci záležet.
SAMETOVÍ VRAZI - FILM: S vyhlídkou toho, co nás v příštím roce čeká za nové české filmy, které se budou snažit svést na vlně úspěšné teenagerovské komedii Snowboarďáci, ke kterým mnozí slovenští recenzenti jistě budou muset přehodnotit po všech Expertech a Panicích, kteří jsou na nic své stanovisko (jako se tomu dělo u Prciček), jistě se budeme velice rádi vracet k filmům z roku 2005, které byly velice vyvážené a většinou opravdu povedené, významné v tom, že se jednalo o návrat dlouhou dobu pouze pro televizi točícího tvůrce Jiřího Svobody. Ten konečně prolomil onu bariéru ohledně toho, že u nás skutečně jde natočit kvalitní česká kriminálka, která moc kriminálkou není, protože je psychologickým dramatem, výsledný film bude vypadat „cool“ a bude „hard“, přičemž videoklipová estetika a charakterové jednorozměrné postavičky nebudou křečovité a trapné. Je ale možné, že se ve vyprávění ztratíte kvůli nešvaru skoro každého nového českého filmu, tj. díky tomu, že se jedná o sestřih televizního seriálu ze tří hodin na sstrávitelné dvě pro kina, takže jistá jednání jednotlivých postav mohou vyznít zkratkovitě a bez potřebné motivace. Velikým pozitivem je to, že Svoboda nechtěl soudit a ani být katem, pouze podat jakousi reportáž, kdy ale musí v rámci závěrečné půlhodiny narazit na to, že se známým případem Orlických vražd pouze nechal inspirovat a netočí rekonstrukci, i když se to v některých scénách, hlavně těch vražd, může na jednu stranu zdát. Pokaždé ale když Svoboda klopýtne a snaží se být v rozporu s předhozím moc dokumentární či snad naopak sklouzává k podbízivosti či laciné kritice režimu, jsou zde kvalitní herci s vynikajícím Janem Dolanským, který – doufám – bude alespoň minimálně nominován za svou vedlejší úlohu psychopata s dvojí tváří na Českého lva, protože z jeho „Smolíčku Pacholíčku“ by se zdály zlé sny i Hannibalu Lecterovi. Za pozornost stojí i technická stránka filmu, která snad nebude také opomenuta, jenom škoda té problematiky se stopáží, toku filmového vyrpávění, které značně kolísá a také toho, že jedny postavy jsou naprosto nezajímavé a je jim věnováno spoustu času, druhé vybízí naopak k bližšímu prozkoumání a režisér na nich ulpývá velice krátkou dobu (nepřehlédněte však povedenou roličku Richarda Krajča, která potěší hlavně všechny odprůce „srdce propíchnutého parapletem“).
SAMETOVÍ VRAZI - DVD: A máme tu další přelomový český digitální víceúčelový disk, kdy po prvním filmu v HDTV rozlišení (Choking Hazard), prvním dvoudiskovém vydání věnovaném bonusovému materiálu na druhém disku (Mazaný Filip) přichází další dvoudisk, tentokrát ale na druhém disku krom přídavků k filmu hlavnímu je i celovečerní televizní film režiséra Udělení milosti se zamítá, který zkoumá pod drobnohledem osudy lidí zmožených normalizační dobou a v kterém si zahrálo spoustu rolí spoustu lidí z pozdějších Sametových vrahů, kdy se taktéž jedná o zpracování kauzy vražd v Janem Dolanským v hlavní roli (ano, já vím, že v Sametových vrazích nehraje prim, ale rozhodně je nejzajímavější a divácky nejvděčnější, protože svinskou postavou). První dvouvrstvý disk je tak vyhrazen pouze na samotný film, který se dočkal nejvyšší možné kvalitya nezbývá než jenom dodat, že barevně profesionálně zvládnutý obraz a našlapané DTS se prostě povedlo. Na druhém disku je poté krom „hlanvího bonusu“ v podobě Udělení milosti se zamítá (ale v příšerné kvalitě bez možnosti přeskakování kapitol a jenom ve stereofonním zvuku a „televizním“ obraze) najdete ještě standardní film o filmu, ochutnávku z vystřižených scén, kdy zaujme – jak jinak – postava Dolanského a jeho první vražda, sbírka rozhovorů s tvůrcem a herci, která je pouze v audio provedení, slušný zástup profesionálně provedených, i když zdlouhavých upoutávek a televizních upoutávek + spoustu doplňkových textů o kauze a nakonec i biografie a filmografie, to vše na pozadí opravdu krásného menu, snad jednoho z nejlepších českých (hned vedle nápaditého Mazaného Filipa a stylového Choking hazardu).
STOPAŘŮV PRŮVODCE PO GALAXII – FILM: Je nějakou hloupou módou říkat o každé knize, která se má dočkat filmové podoby a má hojný počet fanoušků, že je nezfilmovatelná, ale jen o jedné to platí: Stopařově průvodci po galaxii Douglase Adamse. Není zde problém ve velkém zástupu postav, kontroverzní tématice či obtížně převeditelných nápadech na filmové plátny (leč!), ale spíše to, že Stopařův průvodce nemá příběh tak, jak jsme ho zvyklí chápat (pokud za příběh nepovažujete „Země má být zničena a můj nejlepší kamarád – toho času Afroameričan – mě zachránil přenesením do kosmu pomocí ručníku a vyklubal se z něj mimozemšťan“) a skládá se z velké spousty odboček a vsuvek, které jsou komické právě kvůli tomu, jak jsou napsané a na plátno prostě nepřeveditelné. Stopařův průvodce na druhou stranu nemá jednu podobu a zprvu se jednalo o rozhlasovou hru, později o knihu a až poté o seriál, který měl malý rozpočet, a tak spousta vtipů vyplývala z toho a tvůrci si s tím dovedli poradit až „montypythonovsky“. Filmového Stopařova průvodce sepsal sám Douglas Adams, který dal filmu nějaký dramatický oblouk, přidal milostnou línii, aby se mohlo mluvit o nějakém začátku a konci, výběr herců se opravdu povedl a látku do rukou dostal debutující videoklipař, který byl doporučen samotným Spikem Jonzem. Tento projekt mohl dopadnout buď geniálně, nebo naprosto katastrofálně, ale nikdo nečekal, že z toho nakonec vzejde počin, ve kterém jsou paradoxně nejlepší scény, kdy je nám předčítáno hlasem Stephena Frye ze skutečného Stopaře a který vypadá spíše jako studentský snímek, ze kterého čiší nadšení pro věc a snaha vzdát hold jedné literární osobnosti (snad nepřeháním) a zachovat potrhlého ducha předlohy, ale to všechno se povedlo jenom na půl. Nezbývá než použít vlastní fantazii a zamyslet se nad tím, jak by asi Stopařův průvodce dopadl v rukách Jaye Roache (Austin Powers I-III, Fotr je lotr I a II) nebo Ivana Raitmana (Krotitelé duchů I a II, Evoluce). Rozhodně ne tak bezzubě a impotentně...
Je moc hezké, že filmaři měli tolik nápadů a nenechali Průvodce utopit v záplavě digitálních triků a naopak přišli s poctivou ruční prací, jenže některé scény přímo křičí nepochopením či edovedením do konce a špatným načasováním (jeden příklad za všechny: předčítání vogonské poezie), naopak jsou zde – seč v malém množství – scény, které jsou přímo geniální a nevázané, lišící se od předlohy, ale vystihující její pravou podstatu. Stopařův průvodce po galaxii není ani tak špatným filmem, ani tak dobrým filmem, aby mohl být zbožňován či trhán na kousky, ale je pouze nezajímavý a nezáživný, což je asi to nejhorší, čeho se mohl Douglas Adams dočkat (naštěstí se toho nedočkal a umřel, pokud to není jeden z jeho sofistikovaných vtipů). Pro ty, kdož neznají knižní předlohu a chtějí normální hodnocení, snad jen věta: Je to něco mezi raným Lucasem a kterýmkoliv Edem Woodem, a to klidně i najednou, ale hraje tam Billl Nighy a Sam Rockwell + je to roztomile trhlé a poctivé řemeslo, jenom se na to prosím nedívejte po použití lehkých drog (a pokud to i tak risknete, prosím, napište do diskuze ne mně osobně, jaké Vám to přivodilo stavy... pokud to přežijete).
STOPAŘŮV PRŮVODCE PO GALAXII – DVD: Tvůrci se to snažili alespoň spravit na jednodiskové speciální edici, kterou naneštěsí vystihuje Marvinova glosa na zadní straně obalu: „Čekali jste dobré bonusy? Já tedy ne.“ Většinou se jedná o velice krátké ústřižky, které mají působit dojmem, že je toho na disku veliké množství, ale opak je pravdou a klasický film o filmu dá něco vědět o tricích a hercích, ale v osmi minutách toho zase moc nestihne. Vystřižené scény jsou 3 a jedná se spíše o záměrně nepovedené záběry z natáčení té které scény, takže se není divit přítromnosti 2 skutečně vystřižených scén, které ale bez komentáře působí zmatečně a nepochopitellně, za nepoužitý úsek se dá považovat i vtipná animace o neexistenci Boha. Překvapivě chybí povinná výbava v podobě upoutávek, ale je tu možnost zazpívat si s delfínky píseň „Sbohem, a dík za ryby“ a poslechnout si dva komentáře, které opravdu doporučuji Vaší pozornosti, protože první herecko-režisérský pobaví spoustou interních narážek a vtipným humorem, durhý od odborníků na Adamsovu tvorbu zase zaujme spoustou odkrytých aluzí. Menu je strohé a jednoduché, ovšem plní dokonale účel, film stejně jako bonusy má české, nikoli však slovenské titulky, kterým musíte odpustit v některých případech občasné běžné hrubky. Po zvukové i obrazové stránce se jedná o nadprůměrně zpracovaný disk, kdy dialogy jsou krásně čisté a dobře slyšitelné, zvukové efekty o sobě dávají dost často vědět a basy v akčních pasážích vykazují jistou, ač ne příliš patrnou činnost. Obraz odpovídá novému filmu přepsanému na digitální nosič, čili bez zrn či jakéhokoliv šumu, s dobře zvládnutými nočními scénami a jen minimem měkčení a nečistot.
SVĚRACÍ KAZAJKA - FILM: Rozhodně nejpozoruhodnější kousek z celé dnešní nabídky mini-recenzí, může být zajímavý hlavně pro lidi, kteří se zajímají o alternativní tituly, mají rádi nádech sci-fi vyprávění, které je ale – obdobně jako Osudový dotek – ve své podstatě romantický film, který je jenom trochu složitěji vystavěný, a hlavně mají rádi žebra Adriana Brodyho, malé poprsí Keiry Knightleyové a vousy Krise Krisstophersona. Svěrací kazajka, které sráží nohy akorát konec, z kterého je hodně znatelné, že tvůrci pořádně nevěděli, jak to ukončit a co vůbec předtím točí, a to, že to samé bylo možno vidět jinde a o mnohé lépe třeba právě v Osudovém doteku nebo Donnie Darku, je příběh vyprávějící o muži postiženém od dob války v Perském zálivu, jehož dostane do rukou podivńský doktor, který ho léčí neortodoxními metodami zavření do „zásuvky“ na mrtvoly v kazajce, v níž má možnost cestovat časem, je expresivně videoklipově pojat a každý si na něj musí udělat názor sám (redakci rozdělil na polovinu, i když převažují negativní reakce).
SVĚRACÍ KAZAJKA – DVD: Na poměry HCE je velice překvapivé (nemile), že bonusy nemají české titulky, navíc když se jedná o opravdu zajímavý materiál, který poodkrývá docela dost ze samotného filmu se sestává se z půlhodinového filmu o filmu, ve kterém jsou k vidění i vystřižené scény, devítiminutového povídání o výtvarné stránce filmu a řešení motivu cestování a vůbec inspiračních zdrojů snímku a povinné upoutávky. Obraz má záměrně tlumené barvy a je vynikající v nočních scénách, což vynikne hlavně na úvodních záběrech, dodatečné zrno a neostrý obraz v jistých chvílích je pak určitě záměrem. Zvuk se po celou dobu filmu moc neprojevuje, dialogy a jejich srozumitelnost jsou v normě, seč by mohly být hlasitější a lépe slyšitelnější, a zvukové efekty jsou poměrně sugestivní, tudiž nedoporučuji se dívat na Svěrací kazajkuv noci.
ŠUP SEM, ŠUP TAM – FILM: Pomalu mě začíná chytat amok pokaždé, když slyším slovní spojení „teenagerská komedie“, což je (pod)žánř, na němž si vybili zuby i jindy skvostní a k zbláznění – sarkasticky – vtipní Britové. O to víc potěší, když se k nám dostane snímek s všeříkajícím názvem Šup sem, šup tam, na jehož zadní straně obalu stojí text ve stylu naznačujícím další uslintanou nechutnost, ale po založení disku do přehrávače a navolení potřebného nastavení v poněkud nevkusném a vulgárním menu se člověk dočká milého a ničím neurážejícího (ale také ničím nevybočujícího) snímku začínajícího masturbací a končícího souloží. Samozřejmě zde nechybí snové fantazie, alkohol, peprné dialogy a nějaké ty nastavované komplikace k nutné (a postupem času i mírně nudné) katarzi, ale to vše je podáváno s vkusem a inteligencí, která tomuhle (pod)žánru není zrovna vlastní. Civilní výkony všech herců, s kterými je velice snadné se ztotožnit, protože se jedná o úplně normální lidi a nikoli věčně nadržená hovada, dobře vybraná a scénám vnitřní náboj dodávající hudba spolu s digitální kamerou činí Šup sem, šup tam poměrně realistickým, i když trochu zbytečným filmem.
ŠUP SEM, SUP TAM – DVD: U dánské komedie pro mladé se distributoři (Hollywood Clasic Entertainment – HCE) zrovna nepředali, ale důležité je, že krom zbytečných bonusů, které jsou v dnešní době povinností, ať se jedná o scestný trailer či milou fotografii, se povedl český dabing vystihující slang dnešní mládeže. Titulky jsou sice bez gramatických chyb a jsou i správně načasované, ale jsou na tento druh filmu přehnaně uhlazené a sofistikované.., i když je nutné přiznat, že si překladatel v některých (dobrá, ve většině :-)) případech poradil s překladem lépe. Vzhledem k podmínkám, za jakých Šup sem, šup tam asi vznikalo, zbývá zrnitý, ale ostrý a barevně dobře laděný obraz spolu se zvukem se srozumitelnými dialogy a průraznou hudbou i dobře slyšitelnými efekty označit za „adekvátní“.
Na závěr jen dodatek, že podoba článku nnení ustálená a v diskuzi můžete podávat své návrhy, na které disky byste velice rádi viděli recenze (snažím se totiž věnovat i filmům, které jsou u nás skoro neznámé nebo vůbec neznámé a dostaly se k nám akorát na video a DVD trh), jestli by bylo lepší za kratičké hodnocení přidávat bodové hodnocneí filmu a disku (není problém tohle doplnit i u tohoto článku po jeho vyjítí, popř. alespoň v diskuzi). Příště bude v hledáčku Stephen Chow se svou bezchybnou (možná ta délka, vlastně „krátka“ je mínus) Kung-fu melou, generační geniální Tykwerův „videoherní“ biják Lola běží o život, typická biografie od režiséra Billyho Condona (Bohové a mosntra) Kinsey s Liamem Neesonem v lhavní roli, willisovský akční thriller Rukojmí či wendersovské drama o ztrátě snu Země hojnosti (a druhá polovina bude tajemstvím, abyste se měli na co těšit :-)).
13. OKRSEK – FILM: Mnozí z redakce jistě delší dobu nenávidí kdysi nadějného režiséra Luca Bessona, který náš trh v posledních několika letech napodobuje napodobeninami hollywoodských filmůch v evropském podání, z kterého je očividná snaha být američtí, ale přitom se to katastrofálně nedaří. Rok 2004 je ale poměrně kvalitní, protože konečně se jeho notně béčkových a všemožné kulty vykrádajícíscénář chopili tvůrci, kteří mu dokáží nasadit vizuálně působivý kabát a uchvátit tak v natahovaném, ale machistickém a našlapaném filmu, že ani nemáte čas přemýšlet nad tím, jak je to všechno děravé a tupé. 13. okrsek působí jako výběr toho nejlepšího, co z rukou Luca Bessona za několik posledních let vzešlo, protože jsou zde řádně vytuňená (vytunningovaná?) auta jako v Taxi, každý zde svede logiku věcí a fyzikální zákony popírající kung-fu ala Utržený ze řetězů a skáče se zde přes střehy jako v Yamakasi, jedno kterém dílu. Poctivé řemeslo na obou stranách, kterého se tento film dočkal po scénáristické a režijní stránce, dává zakrýt to, že hlavní drsní hrdinové jsou v dnešní době spíše směšní a že se vlastně při bližším pohledu jedná o post-apokalyptickou verzi Tango a Cashe, ve které se místo drsných hlášek člověk dočká růžových kalhotek a jedná se také o záchranu sestry jednoho ze dvou z nesourodýchdvojic filmového plátna. Tady se opravdu hodí na sto procent fráze, že stačí vypnout mozek a náležitě si tuhle pecku v retmech techna a trip-hopu vychutnat, dokud k nám nepřijde psychologicky propracovanější Utržený ze řetězu, který není tak ahumanisticky pravičácký. Ale pokud do toho mohu mluvit, raději z dnešní nabídky sáhněte po Útěku z New Yorku, kde také neplatí žádné zákony a lidé zde žijí odděleně „za zdí“,ale není to tak lačnící po divákovi, zvlášť tom teenagerském.
13. OKRSEK – DVD: Zatraceně dobré ozvučerí a to samé platí o obraze, zde není vůbecco vyčítat a zbývá jen chválit, protože zrovna DTS stopa se k tomuto typu filmů náramně hodí a pokud máte sousedy, kterým to chcete dát spočítat, zvolte si tento film, protože je na to jako určený, z obrazu by Vás potom mohla sice bolet hlava, ale jeho přehnaná barevná saturace musí být záměrná. Bonusů se na disk moc nevlezlo, tady šlo hlavně o obraz a zvuk, který se poved´. K samotnému filmu se tu vlastně krom upoutávku, tří minut nepovedených záběrů, u nichž se více pobavili lidé v nich účinkující než sám divák a prodloužené scény souboje z casina působící jako záběry z natáčení moc nenajde, ale jsou zde dva krátké filmy – Lepší svět, 8 minutová akční válečná řežba ve skladišti s hlavním hrdinou snícím o lepším světě (kvalitní triky, hrozné herecké výkony, zábavné gore efekty) a Mukiaki (12 minut, z nichž polovina je věnována plýtké zápletce o znepřátelených rodech, které vysílají své syny, aby se navzájem poza´bijeli a rozhodli, kdo bude vládnout, má povedené soubojové scény, zbytek z 12 minut zaobstarává film o natáčení tohoto kraťasu). Sluší se také říct, že disk je kompletně lokalizován, od menu po film s dobrým a technicky poměrně na úrovni dabingem až po bonusové otitulkované materiály.
IMMORTAL - FILM: O tom, jestli je Immortal prvním filmem s živými herci, který se kompletně natáčel před modrým/zeleným pozadím, se vedou spory (konkuruje mu např. Sin City a Svět zítřka). Ale pokud mě paměť neplete, jedná se snad o první film – adaptaci comicu, který režíroval sám autor comicsu o Nikopolovi – Enki Bilal. Immortal, jehož děj působí komplikovaně i přes neskutečně banální premisu, může být dobrou alternativou pro ty, kterým Svět zítřka připadal moc jednoduchý a Sin City na durhou stranu zase neskutečně povrchní a bez hlubšího filozofického smyslu. Ovšem chce to velikou vstřícnost vůči pomale plynoucímu tempu a celkové neakčnosti filmu, protože se klasických akčních scén nedočkáme, na konci filmu se stane něco zhola nepochopitelného, ale je to působivé a nepopsatelné (stejně jako Final Fantasy: Esence života), a dialogy hojně citující básníka Baudelaira jsou spíše unavující a uspávající než spirituální a rozjímavé. Ale pokud chcete vidět, kde se mj. inspiroval Luc Besson při tvorbě svého posledního tvůrčího hitu Pátý element, Immortal je v tom případě velice dobrou volbou – pokud Vám říká něco jméno herečky Charlotte Ramplingové, která je bohužel ve filmu velice krátkou dobu a její linie vyšumí tak nějak do ztracena... jako celý tenhle pomíjivý film.
IMMORTAL - DVD: Pokud se dá o filmu říci, že se jedná o velice mírně nadprůměrný počin, to samé platí i o samotném zpracováni disku, které na jednu stranu neurazí, ale na tu druhou zase ani nenadchne. To ale nesmíme počítat šestikanálovou DTS stopu, v které hlavně vynikne hudba a práce se zvukovými efekty a jejich rozložením je opravdu perfektní. Doporučuji vyhnout se českému dabingu, při jehož nahrávání byli všichni herci asi zřejmě ve stavu dlouhodobé letargie, a podívat se na zajímavou složku s kompletně do češtiny (slovenštiny však nikoli) otitulkovanými bonusy, v nichž se ukrývá skoro devítiminutový rozhovor s výtvarníkem, detailní a rozhodně nepropagační půlhodinový film o filmu. Zbytek tvoří klasická výplň v podobě nádherného a emocionálně skvostně působícího videoklipu a akčně střiženého traileru, slibujícího původně něco jiného, než film nabízí. Anamorfní obraz má v některých chvílích problémy s měkčením a jemným zrnem (i když se může jednat o záměr), ale jinak se jedná o velice čistý a bezproblémový transfer, který vyniká hlavně v nočních scénách. České vydání, které se samozřejmě nemůže rovnat zahraničním dvoudiskovým edicím, se ale opravdu povedlo, od nadprůměrného filmu po bezchybně otitulkovaný film i informacemi plné bonusy. Zvláštní pozornost si poté zaslouží překrásné menu a hezky graficky řešený obal.
JSOU MEZI NÁMI / ONI ŽIJÍ – FILM: Áčkově se tvářící Carpy, který není tak samostatný jako v případě bravurního Útěku z NY a snaží se i něco sdělit, pojednává o invazi mimozemšťanů „žijících mezi námi“, kteří jsou odhalitelní díky speciálním brýlím. Sociální kritika jednoduché lidské zmanipulovatelnosti a všeobecné neiformovanosti je ale mimo úvodní a závěrečnou část neskutečně zábavným filmem, v kterém se – možná nechtěně – trousí kulervoucí hlášky typu „Je tady, a vidí!“ (upozorňuji, že je to proneseno v obchodě s brýlemi). Oni žijí!, známí také jako Jsou mezi námi!, oscilují žánrově mezi dramatem s poselstvím, akční jednoduchou zábavou a nevydařeným vážným sci-fi pokusem o kult, je dalším dokladem toho, že John Carpenter je nevyzpytatelný a že po „akční dobrodružné fantasy komedi“ Velké nesnáze v Malé Číně může natočit i vážnější, ovšem na poměry stále pobaveníhodný kousek Oni žijí!/Jsou mezi námi!ů, aby překvapil rozvernou komedií s Chevy Chasem v hlavní roli Neviditelný na útěku.
JSOU MEZI NÁMI / ONI ŽIJÍ – DVD: Pokud si ještě vzpomínáte na to, s jakou obrovskou kampaní u nás tehdy běžel film v začátcích jedné nejmenovanné komerční televizní stanice, určitě Vás potěší samotné provedení disku, který je obrazově i zvukově srovnatelný s jinou Carpenterovou kulťárnou – Útěk z NY (taktéž průrazné a povedené DTS, šumivý obraz nemožný srovnávat s aktuální produkcí) , ale bonusově je na tom o hodně lépe: je zde sice opět vzpominkový, avšek velice kvalitní dokument, postradatelné upoutávky na film a jiné s balíku Carolca a na chlup totožné biografie tvůrců, ale navíc je zde hlavně Carpenterův komentář, který poodhaluje satirickou notu snímku, která naneštěstí platí i v dnešních dobách. Snad se někdo vzmůže k tomu, že u nás vyjde kompletní Carpenter, nejlépe v podobě, v které je nabízen i v zahraničí (kde je mj. k sehnání dvoudiskové vydání Velkých nesnází v Malé Číně s českými titulky!).
ÚTĚK Z NEW YORKU – FILM: Předtím, než si božan John Carpenter vyhulil mozek úplně „do pryč“ a začal točit takové filmy jako Upíři (nic proti nim, v záplavě Uncerworldu a dalších pitomostí působili jako příjemné a staromilské osvěžení) pro půjčovny určení Duchové Marsu, natočil tento hororový král svůj snad nejlepší film spolu se svým stálým hercem Kurtem Russellem, s kterým spolupracoval na geniálním mrazivém hororu Věc, právem považovaném za pokračování Vetřelce, či žánrovém úžasném mixu fantasy, pohádky, dobrodružného filmu a akční komedie Velké nesnáze v Malé Číně. John Carpenter ve své plné machistické síle, kdy je neskonale debilní příběh poplatný době vzniku (80. léta – zachraň prezidenta a zachráníš si i svou holou prdel) upozaděn charizmatem Kurta Russella, jenž trousí hlášky každičkou minutu, co jeho opáskovaný xicht stačí pobít na obrazovce. Kouzelně béčkový nihilistický film, který opět doprovází stejně jako třeba při Halloweenu jednoduchá, ale zatraceně účelová hudba Johna Carpentera, se může pochlubit vysokým výskytem „druhořadých herců“ v podobě neskutečně komického Donalda Pleasence (hrál mj. i v Carpenterově Halloweenu), kurevsky vynikajících polobohů Isaaca Hayse a Harryho Deana Stantona nebo bývalým Ošklivým Lee van Cleefem (na jehož počest, resp. na počest jeho postavy Kurt upravil svůj hlas po „eastwoodovsku“). Dokonalá žánrovka, která nestárne ani po letech a pořád je to stejná zábava, si bezpochyby zaslouží absolutní hodnocení i přesto, že by z mého finálního soudu dostala snobská část redakce vředy i tam, kde sluníčko nesvítí..., ale mně je – stejně jako Snaku Plisskenovi – lidská rasa u prdele. Příjemnou zábavu!
ÚTĚK Z NEW YORKU – DVD: Na zahraniční speciální edici můžete zapomenout, film se k nám dostává v průměrném až podprůměrném provedení, které si vzhledem ke své pověsti a vůbec legendárnosti prostě tenhle pořádný kus bijáku jednoduše nezaslouží. Co mě zarazilo nejvíce, je naběhnutí filmu ihned po vložení disku do přehrávače a až po jeho skončení hlavní nabídka s možným nastaveníma výběrem bonusů. Když máme film, na kterém se po obrazové stránce opravdu docela podepsal zub časua je neostrý a zrnitý s nekvalitními nočními scénami, za sebou, můžeme se ihned vrhnout na neotitulkované bonusy, které krom upoutávky na tento a spoustu jiných filmů z balíků Carolca nabízí jenom čtvrthodinový, zato ale nově natočený vzpomínkový dokument věnující se postavě, která by vzala páru i samotnému Johnu Bennetovi. A pak si můžete sjet film ještě jednou, třeba nyní ale místo technicky chabého a hlasově směšného dabingu zkuste navolit krásně čistou a hřmotnou DTS stopu, i když na tom filmu nemá ani moc co vyniknout. A teď jenom doufat, že se k nám dostane i „druhý dil“ Útěk z L.A., který je zároveň poctou a parodií zároveň, a v němž se zaskvěly takové „hvězdy“ jako Pam Grierová a Bruce Campbell, o úžasném výkonu Steva Buscemiho (spočívajícím ve výrazu ve tváři) ani nemluvě.
KORSICKÝ PŘÍPAD – FILM: Další spojení neselhávající dvojice Jean Reno-Christian Clavier, která funguje dobře už od dob Návštěvníků, se ani popáte (nezapomínejme na Operaci Corned Beef) neomrzí, milý etnický humor filmu rozhodně potěší a jedná se o vtipnou záležitost, které je ideální na jedno zhlédnutí a z níž si nebudete po týdnu pamatovat zhola nic, snad kromě toho, že byste si jednou chtěli zajet na Korsiku, protože je tam opravdu nádherná příroda. A to ani nepoznáte, že se jedná o adaptaci ve Francii poměrně známého komiksu. Jednoduchý příběh o detektivovi Jackovi (Christian Clavier), který je pověřen najít jistého Ange Leoniho (Jean Reno), přičemž netuší, že se jedná o známého teroristu a po příjezu ihned narazí na nacionalizmus Korsičanů, je vystavěn přesně tak, aby se mohla uplatnit situační komika i živě napsané dialogy, to vša na pozadí ani ne hodinu a půl, která je na tak chabé, ovšem tragikomicky vyvážené vyprávění, tak akorát. Co na tom, že nebýt tohoto filmu, o nic bysme nepřišli, když to všechno funguje tak, jak má (jenom netuším, proč to šlo nejdřív do kin a až poté do půjčoven, když by e to kino mohlo vynechat a nic by se nestalo)?
KORSICKÝ PŘÍPAD – DVD: Měkký a prosluněný změkčilý obraz a nevýrazný zvuk nejsou tím posledním průměrným, co na tomto disku naleznete. Průměrný film, průměrný disk s průměrným obrazem a zvukem, o bonusech nemluvě. V nich najdete poněkud monotématicky upoutávku 1, 2 a 3, mezi nimiž jsem opravdu nenašel skoro žádný velký rozdil, půlhodinový film o filmu, který dobře mapuje samotné natáčení, i když se jedná spíš o záběry zpoza kamery, jež komentují lidé kolem, a ani ne čtvrthodinový dokument, který zde zastupuje klasický film o filmu plný pochvalných a bezcenných řečí. Magic Box nám nabídl zároveň dvě francouzské daptace komiksu, které vyhoví oběma táborům – náročnější šáhnou pi poněkud utahaném, ale úchvatném a dobře alternativním Immortalu, lidé potřebující klasický odpočinek zase po Korsickém případu.
MYŠÁK STUART LITTLE 3 – FILM: Když to nikomu nepovíte, přiznám se, že jsme si zamiloval tu malou a přechytralou myš s odipovským komplexem, která mi v případě prvního Myšáka Stuarta Littlea přinesla sice unifikovanou, ale přesto stále chytrou a vkusnou zábavu s prvky černého humoru a dobrého spádu. Druhý díl byl záležitost dělaná pro peníze a také je to na něm vidět, ale na druhou stranu i přes píseň Celine Dionové nebyl tak příšerný a Stuartovy bonmoty stále stály za to a scéna s ptáčkem a myškou koukajících se v angličáku na klasické filmy je pozoruhodná a působivá i přes silně otravnou didaktickou notu filmu a nechutné ladění do pastelobých líbezných barviček. Nerad to říkám, ale u toho to mělo skončit, protože třetí díl Myšáka Stuarta Littlea, z kterého jsem – otevřeně to přiznám – dostal komplex, protože jsem do skautu nechodil a tak nemohu býti rovnocenným myšákem, ehm... tedy člověkem, se neměl dostat ani na poličky videopůjčoven, které snesou i to největši haraburdí filmového smetiště dějin. Pozitiva se v tak hloupém a hrozně animovaném příběhu hledají těžko, přičemž mě napadá jenom to, že je film krátký a moc se v něm nezpívá, ale pastičku si na sebe nastražili tvůrci sami, protože celý Myšák Stuart Littler 3 je animovaný – kreslený. Nenapadá mě vůbec nikdo, komu by se film mohl líbit a komu měl být určený, protože kdybych měl děti, pustím jim raději Texaský masakr motorovou pilou než tuhle zrůdnost, z které jsem se ještě několik dní pomočoval ve spánku... Třetího Myšáka mohu tedy doporučit lidem, kteří mají zácpu, protože tenhle díl je vážně k po....
MYŠÁK STUART LITTLE 3 – DVD: Film předem odsouzený k zapomnění nenapravuje ani jeho podoba na digitálním nosiči, ač je záslužné, že všichni dabéři z předešlých dilů se vrátili i tentokrát (kam jen může M.J.Fox ještě klesnout?), což platí i o dabované, do prostoru solidně rozmixované verzi. Obraz září všemi barvami a pokud chcete rozjasnit obývací pokoj v tomto pochmurném období modrou, žlutou, červenou a zleenou a trochou té oranžové a hnědé, Myšák je dobrá volba. Jenom mi zůstává rozum stát nad tím, že film určený lidem s problémy s prostatou a malým dětem, má nepřeložené menu, což platí i o kresleném příběhu v bonusové části, a infantilních hrách tvořící složku „Special Features“. Zase ale můžeme být rádi, že jsme se nedočkali dokumentu, kde by všichni vyprávěli, jak to pro ně byla náročná práce a dali si na animaci záležet.
SAMETOVÍ VRAZI - FILM: S vyhlídkou toho, co nás v příštím roce čeká za nové české filmy, které se budou snažit svést na vlně úspěšné teenagerovské komedii Snowboarďáci, ke kterým mnozí slovenští recenzenti jistě budou muset přehodnotit po všech Expertech a Panicích, kteří jsou na nic své stanovisko (jako se tomu dělo u Prciček), jistě se budeme velice rádi vracet k filmům z roku 2005, které byly velice vyvážené a většinou opravdu povedené, významné v tom, že se jednalo o návrat dlouhou dobu pouze pro televizi točícího tvůrce Jiřího Svobody. Ten konečně prolomil onu bariéru ohledně toho, že u nás skutečně jde natočit kvalitní česká kriminálka, která moc kriminálkou není, protože je psychologickým dramatem, výsledný film bude vypadat „cool“ a bude „hard“, přičemž videoklipová estetika a charakterové jednorozměrné postavičky nebudou křečovité a trapné. Je ale možné, že se ve vyprávění ztratíte kvůli nešvaru skoro každého nového českého filmu, tj. díky tomu, že se jedná o sestřih televizního seriálu ze tří hodin na sstrávitelné dvě pro kina, takže jistá jednání jednotlivých postav mohou vyznít zkratkovitě a bez potřebné motivace. Velikým pozitivem je to, že Svoboda nechtěl soudit a ani být katem, pouze podat jakousi reportáž, kdy ale musí v rámci závěrečné půlhodiny narazit na to, že se známým případem Orlických vražd pouze nechal inspirovat a netočí rekonstrukci, i když se to v některých scénách, hlavně těch vražd, může na jednu stranu zdát. Pokaždé ale když Svoboda klopýtne a snaží se být v rozporu s předhozím moc dokumentární či snad naopak sklouzává k podbízivosti či laciné kritice režimu, jsou zde kvalitní herci s vynikajícím Janem Dolanským, který – doufám – bude alespoň minimálně nominován za svou vedlejší úlohu psychopata s dvojí tváří na Českého lva, protože z jeho „Smolíčku Pacholíčku“ by se zdály zlé sny i Hannibalu Lecterovi. Za pozornost stojí i technická stránka filmu, která snad nebude také opomenuta, jenom škoda té problematiky se stopáží, toku filmového vyrpávění, které značně kolísá a také toho, že jedny postavy jsou naprosto nezajímavé a je jim věnováno spoustu času, druhé vybízí naopak k bližšímu prozkoumání a režisér na nich ulpývá velice krátkou dobu (nepřehlédněte však povedenou roličku Richarda Krajča, která potěší hlavně všechny odprůce „srdce propíchnutého parapletem“).
SAMETOVÍ VRAZI - DVD: A máme tu další přelomový český digitální víceúčelový disk, kdy po prvním filmu v HDTV rozlišení (Choking Hazard), prvním dvoudiskovém vydání věnovaném bonusovému materiálu na druhém disku (Mazaný Filip) přichází další dvoudisk, tentokrát ale na druhém disku krom přídavků k filmu hlavnímu je i celovečerní televizní film režiséra Udělení milosti se zamítá, který zkoumá pod drobnohledem osudy lidí zmožených normalizační dobou a v kterém si zahrálo spoustu rolí spoustu lidí z pozdějších Sametových vrahů, kdy se taktéž jedná o zpracování kauzy vražd v Janem Dolanským v hlavní roli (ano, já vím, že v Sametových vrazích nehraje prim, ale rozhodně je nejzajímavější a divácky nejvděčnější, protože svinskou postavou). První dvouvrstvý disk je tak vyhrazen pouze na samotný film, který se dočkal nejvyšší možné kvalitya nezbývá než jenom dodat, že barevně profesionálně zvládnutý obraz a našlapané DTS se prostě povedlo. Na druhém disku je poté krom „hlanvího bonusu“ v podobě Udělení milosti se zamítá (ale v příšerné kvalitě bez možnosti přeskakování kapitol a jenom ve stereofonním zvuku a „televizním“ obraze) najdete ještě standardní film o filmu, ochutnávku z vystřižených scén, kdy zaujme – jak jinak – postava Dolanského a jeho první vražda, sbírka rozhovorů s tvůrcem a herci, která je pouze v audio provedení, slušný zástup profesionálně provedených, i když zdlouhavých upoutávek a televizních upoutávek + spoustu doplňkových textů o kauze a nakonec i biografie a filmografie, to vše na pozadí opravdu krásného menu, snad jednoho z nejlepších českých (hned vedle nápaditého Mazaného Filipa a stylového Choking hazardu).
STOPAŘŮV PRŮVODCE PO GALAXII – FILM: Je nějakou hloupou módou říkat o každé knize, která se má dočkat filmové podoby a má hojný počet fanoušků, že je nezfilmovatelná, ale jen o jedné to platí: Stopařově průvodci po galaxii Douglase Adamse. Není zde problém ve velkém zástupu postav, kontroverzní tématice či obtížně převeditelných nápadech na filmové plátny (leč!), ale spíše to, že Stopařův průvodce nemá příběh tak, jak jsme ho zvyklí chápat (pokud za příběh nepovažujete „Země má být zničena a můj nejlepší kamarád – toho času Afroameričan – mě zachránil přenesením do kosmu pomocí ručníku a vyklubal se z něj mimozemšťan“) a skládá se z velké spousty odboček a vsuvek, které jsou komické právě kvůli tomu, jak jsou napsané a na plátno prostě nepřeveditelné. Stopařův průvodce na druhou stranu nemá jednu podobu a zprvu se jednalo o rozhlasovou hru, později o knihu a až poté o seriál, který měl malý rozpočet, a tak spousta vtipů vyplývala z toho a tvůrci si s tím dovedli poradit až „montypythonovsky“. Filmového Stopařova průvodce sepsal sám Douglas Adams, který dal filmu nějaký dramatický oblouk, přidal milostnou línii, aby se mohlo mluvit o nějakém začátku a konci, výběr herců se opravdu povedl a látku do rukou dostal debutující videoklipař, který byl doporučen samotným Spikem Jonzem. Tento projekt mohl dopadnout buď geniálně, nebo naprosto katastrofálně, ale nikdo nečekal, že z toho nakonec vzejde počin, ve kterém jsou paradoxně nejlepší scény, kdy je nám předčítáno hlasem Stephena Frye ze skutečného Stopaře a který vypadá spíše jako studentský snímek, ze kterého čiší nadšení pro věc a snaha vzdát hold jedné literární osobnosti (snad nepřeháním) a zachovat potrhlého ducha předlohy, ale to všechno se povedlo jenom na půl. Nezbývá než použít vlastní fantazii a zamyslet se nad tím, jak by asi Stopařův průvodce dopadl v rukách Jaye Roache (Austin Powers I-III, Fotr je lotr I a II) nebo Ivana Raitmana (Krotitelé duchů I a II, Evoluce). Rozhodně ne tak bezzubě a impotentně...
Je moc hezké, že filmaři měli tolik nápadů a nenechali Průvodce utopit v záplavě digitálních triků a naopak přišli s poctivou ruční prací, jenže některé scény přímo křičí nepochopením či edovedením do konce a špatným načasováním (jeden příklad za všechny: předčítání vogonské poezie), naopak jsou zde – seč v malém množství – scény, které jsou přímo geniální a nevázané, lišící se od předlohy, ale vystihující její pravou podstatu. Stopařův průvodce po galaxii není ani tak špatným filmem, ani tak dobrým filmem, aby mohl být zbožňován či trhán na kousky, ale je pouze nezajímavý a nezáživný, což je asi to nejhorší, čeho se mohl Douglas Adams dočkat (naštěstí se toho nedočkal a umřel, pokud to není jeden z jeho sofistikovaných vtipů). Pro ty, kdož neznají knižní předlohu a chtějí normální hodnocení, snad jen věta: Je to něco mezi raným Lucasem a kterýmkoliv Edem Woodem, a to klidně i najednou, ale hraje tam Billl Nighy a Sam Rockwell + je to roztomile trhlé a poctivé řemeslo, jenom se na to prosím nedívejte po použití lehkých drog (a pokud to i tak risknete, prosím, napište do diskuze ne mně osobně, jaké Vám to přivodilo stavy... pokud to přežijete).
STOPAŘŮV PRŮVODCE PO GALAXII – DVD: Tvůrci se to snažili alespoň spravit na jednodiskové speciální edici, kterou naneštěsí vystihuje Marvinova glosa na zadní straně obalu: „Čekali jste dobré bonusy? Já tedy ne.“ Většinou se jedná o velice krátké ústřižky, které mají působit dojmem, že je toho na disku veliké množství, ale opak je pravdou a klasický film o filmu dá něco vědět o tricích a hercích, ale v osmi minutách toho zase moc nestihne. Vystřižené scény jsou 3 a jedná se spíše o záměrně nepovedené záběry z natáčení té které scény, takže se není divit přítromnosti 2 skutečně vystřižených scén, které ale bez komentáře působí zmatečně a nepochopitellně, za nepoužitý úsek se dá považovat i vtipná animace o neexistenci Boha. Překvapivě chybí povinná výbava v podobě upoutávek, ale je tu možnost zazpívat si s delfínky píseň „Sbohem, a dík za ryby“ a poslechnout si dva komentáře, které opravdu doporučuji Vaší pozornosti, protože první herecko-režisérský pobaví spoustou interních narážek a vtipným humorem, durhý od odborníků na Adamsovu tvorbu zase zaujme spoustou odkrytých aluzí. Menu je strohé a jednoduché, ovšem plní dokonale účel, film stejně jako bonusy má české, nikoli však slovenské titulky, kterým musíte odpustit v některých případech občasné běžné hrubky. Po zvukové i obrazové stránce se jedná o nadprůměrně zpracovaný disk, kdy dialogy jsou krásně čisté a dobře slyšitelné, zvukové efekty o sobě dávají dost často vědět a basy v akčních pasážích vykazují jistou, ač ne příliš patrnou činnost. Obraz odpovídá novému filmu přepsanému na digitální nosič, čili bez zrn či jakéhokoliv šumu, s dobře zvládnutými nočními scénami a jen minimem měkčení a nečistot.
SVĚRACÍ KAZAJKA - FILM: Rozhodně nejpozoruhodnější kousek z celé dnešní nabídky mini-recenzí, může být zajímavý hlavně pro lidi, kteří se zajímají o alternativní tituly, mají rádi nádech sci-fi vyprávění, které je ale – obdobně jako Osudový dotek – ve své podstatě romantický film, který je jenom trochu složitěji vystavěný, a hlavně mají rádi žebra Adriana Brodyho, malé poprsí Keiry Knightleyové a vousy Krise Krisstophersona. Svěrací kazajka, které sráží nohy akorát konec, z kterého je hodně znatelné, že tvůrci pořádně nevěděli, jak to ukončit a co vůbec předtím točí, a to, že to samé bylo možno vidět jinde a o mnohé lépe třeba právě v Osudovém doteku nebo Donnie Darku, je příběh vyprávějící o muži postiženém od dob války v Perském zálivu, jehož dostane do rukou podivńský doktor, který ho léčí neortodoxními metodami zavření do „zásuvky“ na mrtvoly v kazajce, v níž má možnost cestovat časem, je expresivně videoklipově pojat a každý si na něj musí udělat názor sám (redakci rozdělil na polovinu, i když převažují negativní reakce).
SVĚRACÍ KAZAJKA – DVD: Na poměry HCE je velice překvapivé (nemile), že bonusy nemají české titulky, navíc když se jedná o opravdu zajímavý materiál, který poodkrývá docela dost ze samotného filmu se sestává se z půlhodinového filmu o filmu, ve kterém jsou k vidění i vystřižené scény, devítiminutového povídání o výtvarné stránce filmu a řešení motivu cestování a vůbec inspiračních zdrojů snímku a povinné upoutávky. Obraz má záměrně tlumené barvy a je vynikající v nočních scénách, což vynikne hlavně na úvodních záběrech, dodatečné zrno a neostrý obraz v jistých chvílích je pak určitě záměrem. Zvuk se po celou dobu filmu moc neprojevuje, dialogy a jejich srozumitelnost jsou v normě, seč by mohly být hlasitější a lépe slyšitelnější, a zvukové efekty jsou poměrně sugestivní, tudiž nedoporučuji se dívat na Svěrací kazajkuv noci.
ŠUP SEM, ŠUP TAM – FILM: Pomalu mě začíná chytat amok pokaždé, když slyším slovní spojení „teenagerská komedie“, což je (pod)žánř, na němž si vybili zuby i jindy skvostní a k zbláznění – sarkasticky – vtipní Britové. O to víc potěší, když se k nám dostane snímek s všeříkajícím názvem Šup sem, šup tam, na jehož zadní straně obalu stojí text ve stylu naznačujícím další uslintanou nechutnost, ale po založení disku do přehrávače a navolení potřebného nastavení v poněkud nevkusném a vulgárním menu se člověk dočká milého a ničím neurážejícího (ale také ničím nevybočujícího) snímku začínajícího masturbací a končícího souloží. Samozřejmě zde nechybí snové fantazie, alkohol, peprné dialogy a nějaké ty nastavované komplikace k nutné (a postupem času i mírně nudné) katarzi, ale to vše je podáváno s vkusem a inteligencí, která tomuhle (pod)žánru není zrovna vlastní. Civilní výkony všech herců, s kterými je velice snadné se ztotožnit, protože se jedná o úplně normální lidi a nikoli věčně nadržená hovada, dobře vybraná a scénám vnitřní náboj dodávající hudba spolu s digitální kamerou činí Šup sem, šup tam poměrně realistickým, i když trochu zbytečným filmem.
ŠUP SEM, SUP TAM – DVD: U dánské komedie pro mladé se distributoři (Hollywood Clasic Entertainment – HCE) zrovna nepředali, ale důležité je, že krom zbytečných bonusů, které jsou v dnešní době povinností, ať se jedná o scestný trailer či milou fotografii, se povedl český dabing vystihující slang dnešní mládeže. Titulky jsou sice bez gramatických chyb a jsou i správně načasované, ale jsou na tento druh filmu přehnaně uhlazené a sofistikované.., i když je nutné přiznat, že si překladatel v některých (dobrá, ve většině :-)) případech poradil s překladem lépe. Vzhledem k podmínkám, za jakých Šup sem, šup tam asi vznikalo, zbývá zrnitý, ale ostrý a barevně dobře laděný obraz spolu se zvukem se srozumitelnými dialogy a průraznou hudbou i dobře slyšitelnými efekty označit za „adekvátní“.
Na závěr jen dodatek, že podoba článku nnení ustálená a v diskuzi můžete podávat své návrhy, na které disky byste velice rádi viděli recenze (snažím se totiž věnovat i filmům, které jsou u nás skoro neznámé nebo vůbec neznámé a dostaly se k nám akorát na video a DVD trh), jestli by bylo lepší za kratičké hodnocení přidávat bodové hodnocneí filmu a disku (není problém tohle doplnit i u tohoto článku po jeho vyjítí, popř. alespoň v diskuzi). Příště bude v hledáčku Stephen Chow se svou bezchybnou (možná ta délka, vlastně „krátka“ je mínus) Kung-fu melou, generační geniální Tykwerův „videoherní“ biják Lola běží o život, typická biografie od režiséra Billyho Condona (Bohové a mosntra) Kinsey s Liamem Neesonem v lhavní roli, willisovský akční thriller Rukojmí či wendersovské drama o ztrátě snu Země hojnosti (a druhá polovina bude tajemstvím, abyste se měli na co těšit :-)).
DVD mini recenzie 2
Autor: Marek Slovák
Zdroj: Kinema