Colours of Ostrava 2012: Björk doplnia ďaľšie hviezdy - Bobby McFerrin a Animal Collective

Animal Collective představují postmoderní hudební eklektiky s úžasným darem nepředvídatelnosti. „Spontánně přes sebe vrství podněty z experimentálního rocku, psychedelie, tradičního folku, avantgardního popu, minimalismu nebo spirituálního afrického tranzu,“ líčí Zlata Holušová. Ne nadarmo mezi své nejsilnější počáteční inspirace řadí také okouzlení z Kubrickova horroru Osvícení (The Shining) s úryvky skladeb Bély Bartóka nebo Krzysztofa Pendereckeho. Čtveřice schovaná pod přezdívkami Avey Tare (Dave Portner), Deakin (Josh Dibb), Panda Bear (Noah Lennox) a Geologist (Brian Weitz) se nepovažuje za běžnou skupinu, ale za volný, svobodně se rozhodující kolektiv. A pokud nám jejich hudba má něco evokovat, tak prý animistický extatický rituál, proto zvířecí název zdůrazněný v počátcích nošením bizarních masek. Za své zatím poslední album Merriweather Post Pavillion byli nominováni na Grammy.

K dalším nově potvrzeným kapelám, které doplní Björk, The Flamig Lips nebo Parov Stelar Band, patří malijští Tamikrest, kteří přivezou pouštní hudbu kočovných Tuaregů, geniální libanonský trumpetista Ibrahim Maalouf nebo Euzen, dánská kapela zpěvačky Maria Franz, kterou znají diváci Colours z kapely Valravn. 

11. ročník Colours of Ostava se uskuteční od 12. do 15. července 2012 v novém a unikátním prostřední Dolní oblasti Vítkovice. K dalším potvrzeným kapelám patří například společný projekt Kronos Quartet, Kimmo Pohjonena a Samuli Kosminena nebo britští Portico Quartet. Čtyřdenní vstupenky jsou k dostání v síti Ticketpro, v e-shopu na www.colours.cz a v kamenné prodejně Oriental v Ostravě. Současná cena 1.390 Kč platí pro dalších 5.000 ks nebo nejdéle do 31. ledna 2012. Festival nabídne příští rok během čtyř dní na 10 scénách přes 150 kapel, DJs, filmů, diskusí, workshopů či divadel včetně největších hvězd světové hudby.

Více informací na www.colours.cz  Generální partner: Česká spořitelna. Za podpory statutárního města Ostrava. Hlavní partneři: ArcelorMittal Ostrava, OKD, Vítkovice – Machinery Group, Skupina ČEZ.

Bobby McFerrin se narodil v roce 1950 v New Yorku v hudební rodině. Otec byl prvním afroamerickým zpěvákem Metropolitní opery a matka učitelka zpěvu. Studoval klasiku, hrál na klarinet a klavír. „Vždycky jsem měl ale nepříjemné tušení, že klavírista ze mě nebude, podvědomě jsem cítil, že mě to táhne k jazzovému zpěvu.“ Dostal se k němu až v sedmadvaceti letech ve skupině Astral Project a u jazzového hlasového eskamotéra Jona Hendrickse. Ke spolupráci ho pak přizvali Wayne Shorter a Wynton Marsalis, tedy jazzová extratřída. Za zlom ale považuje rok 1984, kdy navštívil improvizační klavírní koncert Keitha Jarretta. „Okamžitě jsem věděl, že tohle je přesně to, co bych chtěl do budoucna dělat a rozhodl se tímhle způsobem natočit album.“ Jmenovalo se The Voices: jako první jazzový zpěvák použil pouze svůj hlas a vzdal se jakéhokoliv doprovodu. Po vydání Simple Pleasures, obsahující světové hitparády ovládající skladbu Don't Worry, Be Happy, se pustil do studia klasické kompozice a dirigování u Leonarda Bernsteina a Seiji Ozawa a v roce 1994 byl jmenován uměleckým ředitelem St. Paul Chamber Orchestra. S newyorskou, chicagskou nebo vídeňskou filharmonii dirigoval skladby Bacha, Beethovena nebo Mozarta. Zpíval s Chickem Coreou, Herbie Hancockem, houslistou Yo-Yo Ma a natáčel reklamy i hudbu k filmům. Těžiště jeho práce ale spočívalo v sólových koncertech.„Když jsem začínal, lidé nechtěli uvěřit, že budu zpívat bez kapely a doprovodu. Na začátku jsem nevědě, co mě čeká, kromě skutečnosti, že na jevišti budu úplně sám.“ Ve svých skladbách se Bobby McFerrin nechává bezpříkladně inspirovat celou škálou světových vokálních a hudebních vlivů: jazzem, klasikou, gospelem, rockem, Afrikou i arabskými muezíny. Zpívá v mnoha jazycích a to i v těch nejméně pravděpodobných: čínské mandarínštině nebo hebrejštině.

 

Animal Collective (US) - nástroje u Animal Collective nerozeznáme od samplů, na jejichž originalitu mají snad patent. Elektronika jim zní, jakoby se nejednalo o elektroniku, ale o zvuky abstraktní zvukové svatyně. Čtveřici pocházející původně z amerického města Baltimore do ní koncem 90. let zavedla možnost, že si v ní s maniakálně uřvanými vokály, kytarami, klavírem, bicími, syntezátory a analogovými efekty může při skládání „weird písniček“ dělat, co se jí zachce způsobem „udělej si sám“. Tehdy byli Animal Collective řazeni mezi freak folkaře: Joannu Newson, Devendru Banharta nebo CocoRosie.

Jedno jestli dohromady, ve dvou či ve třech, vždy pod hlavičkou Animal Collective odesílali od roku 2000 z New Yorku alba, za něž je brzy milovali kritici a fanoušci po celém světě, respektující zvukové bohémství, z něhož se nikdy nevytrácí melodie jako nepostradatelná osa jinak stylově nespoutaných skladeb. Je příznačné, že k hudbě dosadili Animal Collective fantaskní, do obrazového surrealismu rozmáchlé videoklipy od Abby Portner (sestra Avey Tareho) a amerického videoartisty Dannyho Pereze. Ten se skupinou během čtyř let natočil padesátiminutový film (vizuální album) Animal Collective: ODDSAC představený předloni na filmovém festivale Sundance, ale také na MFF v Karlových Varech. „Hravé, děsivé, halucinogenní, ale nesmírně intenzivní propojení hudby a obrazu,“ napsali v jedné z recenzí.

Videoartová vizualizace je rovněž nedílnou součástí koncertů Animal Collective. I na nich se skupina vymezuje běžnostem: namísto známých skladeb převážně hraje ty čerstvě vznikající, později zanesené na desky. Nesmírně úspěšným albem Sung Tongs zakončila skupina v roce 2004 éru „freak folkového tripu u táboráku“, zatímco se Strawberry Jam o tři roky nasadila zběsilé elektronické tempo, kterého se odhodláni vejít do co nejpřímějšího styku s tribálními rytmy drží i na dosud poslední desce Merriweather Post Pavillion vyhlášené v mnoha anketách za nahrávku roku 2009 a která zároveň byla nominována na Grammy.

Na letošní leden oznámili Animal Collective natáčení nového alba a protože se k tomu kompletně sešli v lesích rodného Baltimore, dočkáme si určitě nějakého překvapení.